„Jestli má někdo právo nezatíženě sepsat vzpomínky na český předrevoluční underground, nástup nové vlny i překotné kulturní a celospolečenské změny kolem roku 1989, pak je to právě Ivo Pospíšil," prohlašuje sebevědomě nakladatel Pospíšilovy nové knihy. Ten společně s Vladimírem Juráskem sestavil více než třísetstránkovou publikaci, která je pod příznačným názvem „Příliš pozdě zemřít mladý" nově na knižních pultech. Vedle obsáhlé obrazové přílohy složené z často doposud nepublikovaných fotografií mají čtenáři možnost nahlédnout za oponu legendárních skupin jako The Plastic People of the Universe, DG 307, nebo Garáž a setkat se s nezaměnitelnými osobnostmi typu Ivana Martina Jirouse, Pavla Zajíčka, Mejly Hlavsy, Ester Krumbachové, Jiřího Muchy či Ivana Krále.
„Už je to hodně dávno, co mi Honza Šulc řekl, že jsem asi poslední, kdo ještě nesepsal paměti. Také říkal, že by ty moje mohly to, co se tehdy dělo, ukázat z mého pohledu, že by nemusely být zas až tak moc vážné a vlastně by mohly být dost jiné. Dalo to dost práce, trvalo to dlouho, ale tady jsou," vysvětlil Pospíšil motivaci pro sepsání vlastních vzpomínek.
Knihu Příliš pozdě zemřít mladý, která se prvních pár týdnů po vydání držela na prvních příčkách knižních hitparád prodejnosti, přijede Ivo Pospíšil představit do Liberce koncem tohoto týdne. Páteční odpoledne na Papírovém náměstí tak bude věnováno českému undergroundu.
Od 18 hodin zahraje Ivo Pospíšil á la Tea Jay Ivo živý set ve Stereo café, v 19:30 proběhne živý koncert Panda Diplomacy a samotný křest knihy je připraven na 21. hodinu, kdy proběhne video projekce a představení knížky.
Český underground
Ivo Pospíšil je známý český hudebník, úspěšný manažer, obchodník, baskytarista, DJ a především významná postava českého undergroundu. V sedmdesátých letech působil v úzkém okruhu okolo skupin Plastic People a DG 307, později prožil šest let rock'n'rollů s Pepou Pilařem v Classic Rock'n'Roll Bandu. V roce 1980 založil a třináct let vedl kultovní skupinu Garáž, která vynikala originalitou a nadčasovostí. Díky němu se při tvorbě a později i na pódiu sešly dvě velké osobnosti české moderny a postmoderny Milan Hlavsa a Tony Ducháček.
Je také jedním ze spoluzakladatelů pražského klubu Radost FX. V devadesátých letech stál za vzkříšením sólové kariéry světoznámého kytaristy a hudebního producenta Ivana Krále. Jako Tea Jay Iva ho můžete pravidelně slyšet na vlnách pražského Radia 1. „Má proměna v Tea Jay Iva začala už dávno někdy kolem roku 1969. Míval jsem své malé království: klukovickou garáž, kde jsem vedle rodinného vozu Aero 30 poslouchával rozhlasovou Houpačku a Svobodnou Evropu a přitom sni l o velkém světě. Toho roku mi Klukovice najednou začaly být malé, a tak jsem s planoucíma očima vyrazil dolů do města do centra dění. Klukovicím nejblíž byl tehdejší klub Tatra v Ženských domovech na Knížecí, kousek od Anděla. S pocitem naprostého burana nepatřícího do žádné party a s rozechvělými koleny jsem se ponořil do temného suterénu, ze kterého vycházely podivné, ale lákavé a mnohoslibné zvuky. Ze všech přítomných mě okamžitě upoutala zvláštní a komická postava za gramcema, tu jsem si vybral a k té jsem se přimknul jak zatoulané štěně. A to tak silně, že jsem skoro celý večer oddaně a obětavě přidržoval dva dráty vyviklané ze zeleného zesilovače MONO 50, pročež se mnou kromě rámusu lomcovalo i tuším tak cca 100 voltů. Tím diskžokejem nebyl nikdo jiný než Pavel Zajíček. Klíčem pro výběr toho, co tehdy hrál, byly co možná nejhorší kritiky v Melody Makeru a postupem času se ukázalo, že se mu takto podařilo nashromáždit pořádnou hromadu tehdejších úchyláren a pozdějších velikých rarit," popsal Pospíšil svoje začátky za „pultem".
Svět diskoték
Začátek 70. let prožil Pospíšil na vojně a jak sám říká, dva roky poslouchal jen hudbu čtyř reproduktorů radiového vozu Praga V3S, který měl pod palcem mazák Emil. „Z kusých a všelijak zprostředkovaných zpráv o tom, jakým směrem vedou svět diskoték pánové Skalka, Jakoubek, Gottlieb a podobní, jsem usoudil, že svět diskoték míří do pekel, nemýlil jsem se a po návratu do civilu jsem se neměl kam vrtnout. Byl tu sice pan Jiří Černý s legendární Antidiskotékou, jenže to zase nebyla žádná velká zábava. Atmosféra tu byla samozřejmě správně odbojářská a místy i vyloženě intelektuální, ale zkuste v takovém prostředí sbalit pěknou holku na víkend… A tak jsem nakonec začal svým Wartburgem vozit po republice Pepu Vlčka a jeho poslechové pořady, které se ukázaly jako nejmenší zlo. Maloměstští intelektuálové a místní děvčata mi dokázali skoro ideálně spojit příjemné s užitečným."
Přesun na pódium
Jako vyučený zámečník si udržoval zaměstnání v Ústavu pro péči o matku a dítě, které později vyměnil za práci kulisáka v Divadle E. F. Buriana, kde už v té době pracovali Pavel Zajíček a Milan Hlava. Po práci vykonával funkci jakéhosi technika a produkčního pro kapely Plastic People of The Universe a DG 307.
„Na dalších patnáct let jsem se coby baskytarista a zakladatel několika kapel přesunul na podium. Přece jenom to byl větší adrenalin a konec konců na koncerty tehdy chodily mnohem lepší holky než na diskotéky," vzpomíná Pospíšil a dodává k práci DJ:
„Díky nevyčerpatelné inspiraci z desek spoluzakladatele Garáže Karla Habala jsme jako první, nebo jako jedni z prvních, Praze představili postupně punk, latinu, reggae a pub, chodilo na nás spousty lidí, a tak jsem neměl nejmenší důvod k sebemenšímu stesku po světě diskoték. Tehdejší diskžokejové do zblbnutí smažící Boney M nebo Ricchi e Poveri mi nestáli ani za tu nejmenší pozornost."
Radost FX
S nástupem CD a odsunu vinylů se pomalu začal rodit i známý hudební klub Radost FX. Ivo Pospíšil byl samozřejmě u jeho zrodu a „ze vzdálenosti několika centimetrů mohl pozorovat zrození první novodobé české DJ generace". Po nějaké době se přesunul od djského pultu za pult prodejní a začal prodávat cd nosiče v přízemí klubu Radost.
„Jako prodavač jsem potkal i spoustu inspirativních lidí, kteří měli zajímavá přání. A při shánění toho, co by jim udělalo radost, jsem postupně objevoval poklady, těmi poklady jsem plnil regály, a tak jsem ten obchod pomalu proměnil v hudební ráj plný skvělé a úchylné muziky," vzpomíná Pospíšil na svých osobních internetových stránkách.
Od roku 2009 Pospíšil pod dýdžejským pseudonymem Tea Jay Ivo pouští staré desky po českých klubech a pravidelně hraje na vlnách Radia 1. „Asi byl ten pravý čas, abych se mocným kopancem a po opsání obrovského kruhu do světa diskoték vrátil. Jako Tea Jay Ivo, který vám tu krásu, kterou už nikdo nezná, protože ji ani nehledá, zahrál," řekl Ivo Pospíšil.