"Bylo nás asi deset a nebylo nám o moc víc. Chodili jsme po městě s velkým reproduktorem, na schodech u kulturáku jsme si rozložili lino a jeli. Což mimochodem stále děláme i v dnešní době,“ ohlížejí se s úsměvem za jejich začátky oba Pavlové.

Vystupovali jste na akci Litoměřického deníku Nejúspěšnější sportovec roku. Který vítr vás k nám zavál?
PH: Dostali jsme se k tomu přes pana starostu. Při výjezdech mě sponzoruje také město Litoměřice a o vaší akci jsem se dozvěděl od něj. Chtěl jsem se kvalifikovat mezi soutěžící. Nakonec jsem si řekl, že bude dobré se tam ukázat v akci.

Původně měl být Sportovec v kulturním domě, nakonec byl v Hradu. Kvůli omezenému prostoru nevystoupili malí tanečníci z Funky Dangers. Vám málo místa nevadilo?
PH: Dalo se to. Minimum jsou pro nás tři metry čtvereční. Proto jsem požádal lidi z první řady, aby mi udělali místo. Abych někoho nenakopnul, až se začnu točit.

Setkání s novináři po 5. vzájemném utkání mezi Litoměřicemi a Jihlavou. Snímek z videozáznamu HC Dukla Jihlava
Váleli se hráči po ledu? Trenéři Litoměřic a Jihlavy ve sporu

Jste lídry Sequence Crew. Jak dlouho tahle parta existuje?
PZ: Od roku 2012. Není výhradně taneční, je i o myšlence. Její součástí jsou kamarádi, se kterými se dennodenně stýkáme. Děláme hlavně Breaking. Učili jsme se z videí, já to poprvé napodoboval v klubu ZŠ B. Němcové. Nebyli tam z nás nadšení. Kdybychom si zlomili ruku, mohl by za to dozor. V osmnácti jsem se stal vedoucím zájmového útvaru v DDM Rozmarýn. I když jsem byl nejhorší tanečník z celé Sequence Crew, byl jsem nejdůležitější, protože jsem tomu dal razítko.

Chcete si přečíst víc? Celý rozhovor najdete v Týdeníku Litoměřicko, který si ještě stále můžete koupit na stáncích. Další čerstvé číslo s novými tématy vyjde zase ve středu.