Umění a filosofie, jde to dohromady? O tom, že ano, svědčí výjimečný počin lidí zabývajících se tvorbou krásných věcí i myšlením do hloubky. Umělci z Litoměřic a okolí spolu s experty Akademie věd ČR dali dohromady knížku plnou zajímavých fotek a ilustrací i podnětných textů. Zasvětili ji světově proslulému grafikovi a spisovateli Alfredu Kubinovi, který strávil první léta života v Litoměřicích. Letos si připomínáme 60 let od jeho úmrtí v rakouském Zwickledtu. Vedle Franze Kafky patří k nejvýznamnějším představitelům expresionismu.

Kubin je pro bratry Radka a Zdeňka Květoňovy z Litoměřic uměleckým vzorem. Městu po něm dokonce přezdívají „Kubinstadt“. Spolu se spřízněnými umělci, jako jsou Martina Košařová, Pavel Groh či Josef Matějka a další, jeho odkazu skoro každý rok věnují zvláštní knížku. V takzvaném Almanachu Kubinstadt se vracejí k umělcově tvorbě i životě. A také představují svá nová díla v linii jeho tvorby. Takový je i poslední almanach, jehož stránky ještě voní tiskárnou. „Je to zatím nejlepší číslo,“ je přesvědčený Zdeněk Květoň.

Kapacity z Akademie věd

Na právě vydané knížce je unikátní, že k sobě litoměřičtí umělci pustili někoho zvenčí. Šlo přitom o opravdové kapacity: o filosofy svázané s pražskou Akademií věd. V jejich rozsáhlých textech, které v knize vyšly, popisují specifičnost umění, jež v návaznosti na Kubinovu tvoru v Litoměřicích v současnosti vzniká. „Pro mě je na této spolupráci nesmírně cenné, že se někdo odjinud pokusil reflektovat naši tvorbu objektivně,“ dodává Radek Květoň s tím, že to bylo prospěšné pro čtenáře, umělce i filosofy.

Netradiční projekt podpořila Akademie věd grantem ve výši 150 tisíc. Peníze z větší části pokryly vydání almanachu. „Akademie nechce být uzavřenou institucí, má speciální program Strategie 21, přičemž 21 znamená 21. století,“ vysvětlil Martin Nitsche z Filosofického ústavu AVČR, který učí i na ústecké univerzitě. „Tento program jde za hranice toho, co se běžně dělá. Většinou je to aplikovaný výzkum propojující různé obory a ústavy. Má to být čerstvý vítr ve vědeckém výzkumu,“ dodal filosof.

Na akademii podobné „terénní výzkumy“ či „aplikovanou filosofii“ nedělali poprvé. Už dřív tu s jinými umělci podnikli výzkum o performanci a divadlu.

Kromě Nitscheho zkoumali tvorbu umělců z Litoměřic a okolí další významní humanitní vědci svázaní s regionem Vít Pokorný a Ondřej Dadejík. S umělci se scházeli v Kulturním centru v Řehlovicích a ve Farmstudiu ve Vysoké na Kokořínsku. Jak tvoří, zkoumali v rozhovorech. „Nejzajímavější je, jak prolínají umělecký Kubinstadt s reálnými Litoměřicemi,“ popsal Nitsche. „Odkrývají nepovšimnuté věci. Tak intenzivní umělecký výzkum zakořeněný na konkrétním místě obohacuje každodenní vnímání a život všech, kdo tam žijí,“ podotkl filosof.

Nitsche strávil nedávno půl roku na univerzitě v kalifornském Los Angeles, má tedy velmi dobrý rozhled v současném umění. „V Americe se setkáte se vším možným. Jsou tam projekty vyrůstající třeba z Mohavské pouště nebo tamních národních parků. Ale to, co dělají litoměřičtí umělci, je unikátní v tom, jak hluboko jsou propojení s místem, kde žijí. Je to evropský fenomén,“ dodal vědec.

Shánění peněz

Umělci z Litoměřic připouštějí, že překonat poslední číslo almanachu vytištěné díky nemalým prostředkům od akademie na kvalitním křídovém papíru s velmi zdařilou grafickou úpravou bude těžké. Teď je čeká obvyklé martyrium shánění peněz na další číslo. Na vydání publikace se jim dosud nedařilo získat peníze z grantových peněz města určených na kulturu. Dříve ji financovali z crowdfundingových sbírek nebo z grantu od pražské umělecké nadace Agosto Foundation.