„Když jsem si vyhrnula tričko, dostala jsem pivo zadarmo." „Hmmm, tak to já bych ho nedostala, já je tak velký jako ty nemám," bavily se vedle mě dvě třicítky a obě se přitom hodně smály. A v sobotu 19. července se na louce pod kadaňskými hradbami takhle bavili a smáli vlastně všichni.

Léto: Nejšikovnější

Dnes, když nějaký festival pořádá v Česku snad úplně každý, kdo má k dispozici posekanou louku či placaté náměstí, je Vysmáté léto ze severočeských měst asi nejšikovněji situovaná přehlídka. Přehledný a kompaktní areál s romantickým hradem a řekou, chytré a logické rozmístění pódií a stánků, dostatečné zázemí v zeleném parku a přitom s výhodami městských komunikací. Logistika je na vysoké úrovni vše je na dosah, nic nechybí, nic nepřekáží. Zřetelná je každoroční snaha pořadatelů přinést něco nového, lepšího, zajímavého nejen na pódiích, ale i pro pohodlí návštěvníků.

Sortiment občerstvení nenudil, personál stánků byl vlídný a usměvavý, ceny přijatelné. Jen limča byla teplá, protože brzo došel led. Ale kdo vlastně by pil limču… Ovšem největším tahákem byla v sobotním, zřejmě letos rekordním, vedru 35°C ulička vodních sprch, kterou se prošel a příjemným chladivým deštíkem osvěžoval snad každý.

Klus měl nával

Asi největší nával se pod pódium natlačil, když svůj hodinový blok začal Tomáš Klus. Přátelská, zpěvná, všem stravitelná hudba bez výstřelků byla milá nejen pro nadšené fanynky. Že s ním všechny holčičky unisono zpívaly texty nepřekvapilo, zatímco stejná sborová znalost textů nitranských Horkýže Slíže o ženské anatomické odlišnosti ano. Tři sestry mají svůj zpěvník trochu chlapštější, tedy hlavně o chlastu. Na odporu vůči všem tupým šedivákům všech režimů staví již legendární Hudba Praha, kapela asi s největším věkovým průměrem z přítomných. No, možná podobný věk mají ještě někdejší pankáči Visací zámek, ze kterých už ale punková energie vyprchala. Monkey Business, Mig 21 a Divokej Bill na hlavním pódiu zručně přehráli ve své hodince standardní hity, které se od nich na festivalech čekají.

Příště opět z ciziny?

Velkou transfúzí pro vývoj české hudby bývá na festivalech přítomnost muzikantů z ciziny, kteří nejsou zvyklí na štědré městské či sponzorské (čti socialistické) dotace. České kapely či zpěváci na městských festivalech hudebně asi nic nového nepřinesou, to široké publikum nečeká, proto je velká škoda, že letos do Kadaně na hudební konfrontaci nikdo nepřijel. Škoda o to větší, že respektovanou a nedrahou cizí kapelu přivézt do Kadaně se v průběhu roku daří.

Zpracoval Tomáš Ondrášek