Za poslední dobu jde Nataša Gáčová, kmenová herečka Činoherního studia (ČS) v Ústí, od úspěchu k úspěchu. Má ocenění za nejlepší herecký výkon v inscenaci Činoherního studia NORD OST jako jedna z tria hereček Činoheráku, má své úžasné monodrama BYLY JSME TAM TAKY; vypráví zde o ženách, které ani krutá 50. léta nezlomila. Divadelní kritika ovšem vyzdvihla také její pojetí postavy Karro v inscenaci „hamlet je mrtev. bez tíže".

Hamlet má cenu

Natašo, inscenace „hamlet je mrtev" získala „Cenu Marka Ravenhilla" za nejlepší inscenaci současného textu v ČR pro rok 2011. A aktuálně se stala součástí takzvaného showcasu. Co si pod tím máme představit?
Showcase je nabídka nejlepších českých inscenací, které nabízí Institut umění Divadelní ústav k účasti na divadelních festivalech a zájezdech po celém světě.
Díky tomu se nyní jedná o její účasti na tradičním festivalu Bharat Rang Mahotsav ve státě Kérala na jihu Indie. Ve městě Thrissur, kam by mohla odletět v lednu.

Dvakrát v Indii

To kvůli jednomu představení poletí tým Činoheráku do Indie?
V Indii by se naše inscenace měla hrát dvakrát. Podaří-li se doladit veškeré podmínky, týkající se zejména finančního a technického zajištění, Měli bychom reprezentovat ústeckou kulturu v daleké Asii.
A k vámi zmíněným úspěchům, tedy těm mým, bych ráda přidala ještě letošní sklizeň rajčat, salátů a bylinek. V neposlední řadě poděkování všem kolegům a divákům.

Jak jste reagovala, když jste se to dozvěděla? Těšíte se do Indie?
Kde na „to" vezmeme peníze, myslím. Pak moc otázek a nakonec klid, protože vše se musí řádně domluvit a připravit. Uvidíme. Každopádně Indie není destinací, kterou bych chtěla soukromě navštívit.

Cestujete světem ráda? Kde jste byla nejdále a kam byste se ještě někdy chtěla podívat?
To je krásná otázka, ale odpověď na ni by byla zdlouhavá… Pokusím se být stručná…
Takže: Ano, cestování miluji! Vše, co k němu patří. Od cesty vlakem na Jedlovou až po cestování Severní Amerikou. Nejdál jsem tedy byla na západním pobřeží Spojených států a Kanady, nejseverněji ve Finsku, nejjižněji na Rhodosu. Ale taková jižní polokoule, ať Austrálie nebo Jižní Amerika, i tato místa bych ještě někdy ráda poznala.
Také nás s manželem moc láká cesta Bajkalsko amurskou magistrálou a Japonsko. Takže věříme, že i tam se jednou podíváme.

Z normální rodiny

Divadelní představení je také takový výlet za hranice všednosti. Prozraďte, do jakých nevšedních koutů života nás zavede úspěšný „hamlet"?

Představení hamlet je mrtev. bez tíže nás zavede do normální rodiny, která prožívá nevšední situaci, hlavně vypráví velmi specifickým způsobem. Trochu detektivka, trochu rekonstrukce, trochu příběh, o kterém mi vyprávěla kamarádka, nebo jsem o něm slyšela v trolejbusu. Nevšední je pro mě hlavně název inscenace.

Co si podle vás divák odnáší z „hamleta", hry současného rakouského dramatika Ewalda Palmetshofera?
Zážitek! A hezkou vzpomínku na babičku.

Přemýšlíte o tom, že indické publikum bude jiné?
Jiné bude, ale jaké, na to se opravdu těším. Jejich rodinný život a tradice určitě budou jiné, než o kterých je mimo jiné i „hamlet". Bude to určitě zajímavá diskuze.

Drážďany, Berlín…

Hrála jste už někdy v zahraničí?
Ano, s Činoherním studiem jsme hráli několikrát na Slovensku (také Janošík Činoherního studia, zahraný zde v přírodě, slavil velký úspěch poznámka autora) a v Drážďanech a v Berlíně. Je to vždy skvělé a radostné, hlavně když nás jede celý autobus!