„To je fakt. Pro další ročník se nám podařilo obsadit všechny soutěže mládeže, to znamená od nejmenších až po juniory. Některé třídy se dávají ještě teď dohromady, abychom to doladili podle požadavků svazu. I z toho důvodu jsme začali hodně spolupracovat s Roudnicí, s kterou jsme ale měli dobré kontakty i před tím. Dále také s Děčínem, který nám poslal do těch starších kategorií několik kvalitních vybraných hráčů."

To znamená, že máte obsazeno vše od přípravek po juniory?
Ano. Od druhé třídy až po osmičku, pak mladší dorost, starší dorost a juniory. Od pětky je to žákovská liga, v dalších kategoriích také liga, tedy druhá nejvyšší soutěž.

A jsou trenérsky pokryty všechny třídy po jednotlivých ročnících?
Pracovali jsme tři, čtyři roky na tom, abychom měli nějakou koncepci, vychovali si svoje trenéry. Ať už z řad bývalých hráčů nebo těch, kteří se hokeji věnovali. Všemu šéfoval a nadále bude Martin Tvrzník. Třídy jsou obsazeny hlavními trenéry, asistenti třeba fungují pro několik tříd. Snažíme se, aby v jednotce bylo na ploše co nejvíce trenérů a mohli se věnovat hráčům i individuálně. Když se podíváte na přípravu trojek, čtyřek, pětek, je na ploše vidět třeba i pět trenérů. Snažíme, aby trénink „odsejpal". Jako předseda jsem spokojený s tím, co Martin Tvrzník, resp. Dan Tvrzník jako sportovní manažer  dělají. Je ale fakt, že třeba dnes (úterý,  pozn. aut.)  jsme řešili, že by se nám třeba ještě jeden hotový trenér hodil. Vše je samozřejmě o financích, někteří trenéři to dělají zcela zdarma, jiní dostávají nějakou menší částku a jen někteří jsou jakoby profíci.

Hokej není nejlevnější sport. Roční příspěvky jsou podle našich informací u přípravek tři až čtyři tisíce, u žákovské ligy a mladšího dorostu sedm a u staršího dorostu a juniorů čtyři tisíce.
To by mělo souhlasit. U těch nejmenších jsme však schopni zajistit alespoň výzbroj, je-li zájem. Ovšem od těch pětek si to už musí každý hradit sám. Do loňské sezony se nám dařilo dávat juniorům alespoň dvě hokejky, ostatní jedou bohužel za svoje. Dáváme dresy, stulpny, návleky. To může vypadat jako málo, ale v koncovce to dá hodně, protože hokej je opravdu nákladný.

Máte pro mládežnické kategorie vytyčeny nějaké konkrétní cíle?
Když to rozdělíme, tak u přípravek je to hlavně o tom, abychom je naučili bruslit, přesvědčili, že hokej je hezká hra. Aby ti kluci a holky reprezentovali sami sebe a aby je to bavilo. Od těch pětek výš je asi nejnáročnější vůbec to početně obsadit. Tam samozřejmě chceme dosahovat co nejlepších výsledků, ale cílem je být někde uprostřed soutěží. Žákovská liga je prestižní, chceme ji udržet a hrát po jednotlivých ročnících. Největší problém měst, jako jsou Litoměřice, je právě v tom, obsadit tyto čtyři ročníky. V probíhajících soutěžích nad výsledky těchto týmů sedáváme často. Strávíme nad tím snad tolik času jako nad áčkem.

Ty další tři týmy patří k těm, které, jak věřím, nám budou dělat radost. Mladší dorost máme velmi dobře obsazený, navíc proběhnou v nejbližších dnech jednání o doplnění např. s Roudnicí. Starší dorost má také kvalitní hráče, kteří by měli hrát o dobré umístění v lize, no a junioři už v minulé sezoně bojovali ve finálové skupině dokonce o postup do extraligy. Byl jsem s nimi i dvakrát na ledě a je radost se na ně dívat. Kluci před sebou mají motivaci toho prvního týmu, chtějí něco dokázat a věřím, že to bude znovu dobré.

Právě někteří z juniorů se zapojili i do přípravy A týmu. Udrží se v něm?
Už jsem to říkal několikrát. Je to samozřejmě radost, když máte v přípravě šest hráčů z juniorky, potěší to domácí fanoušky, ale pokud chcete udržet kvalitu, nesmíte se dívat jen na kvantitu. Bude-li hrát jeden, nebude to zlé a já navíc doufám, že se v průběhu ročníku zapojí třeba tři, čtyři.

Co ostatní?
Pokud se tady bude hrát i v budoucnu takhle vysoká soutěž a naši kluci nebudou třeba nastupovat za první tým, musíme zajistit, aby se chytili v druholigových soutěžích. To má na starosti Dan Tvrzník, který jim hledá  plné vytížení.

První tým Stadionu rozjel přípravu na ledě skvostně, z pěti zápasů čtyřikrát vyhrál.
Samozřejmě to nemůžeme přeceňovat, je to jen příprava. Na druhou stranu přiznám, že je příjemné, když porazíte doma Chomutov, který má jiné ambice i jiný rozpočet, ač tady třeba nebyl kompletní. Potěší, když vidíte tu snahu kluků, bojovnost a uvědomíte si, že jedete stále na stejný rozpočet (cca 11 mil., pozn. aut).

Spolupráce s pražskou Spartou trvá?
Všechno funguje podle dohod. Sparta tady nedávno hrála i zápas s Berlínem, po kterém jsme si na večeři s vedením Pražanů řekli, co chceme. Jen bych znovu podotkl, že nejsme farma, ale samostatný klub. Co se týče rozpočtu, tak malé Litoměřice jsou stále malé, ale co se týče povědomí o hokeji, tam se nemáme za co stydět. Jdeme krůček po krůčku, takže po loňsku chceme pro áčko opět play off. A kdyby se podařilo druhé kolo, bylo by to skvělé.