Někdejší mládežnický reprezentant a velký talent kladenského hokeje hrál od začátku výborně, hýřil aktivitou a ve 29. minutě se dokonce blýskl nádherným gólem po přihrávce Jaromíra Jágra. Zkušeně si přidržel kotouč, pak jím zamíchal a někdejšího kolegu z Litoměřic Martina Volkeho překonal. Byl to jeho teprve třetí gól v extralize, počítáme-li i play-off.
Kdysi v play-off proti Plzni jste hrál i vedle Patery s Procházkou a dobře, ale pak jste padal níž a níž. Byl to od vás restart uvadající kariéry?
Já doufám, že ano, docela se to povedlo. I díky tomu, že jsem hrál vedle Jardy, to bylo docela dobrý. Hodně jsme si zahráli, spolupráce byla výborná.
Dáváte takhle pěkné góly i v Litoměřicích, kde jste jich letos stihl už třináct?
Snažím se, ale tam nám to do brány v poslední době moc nepadá, takže spíš ne.
Na jak dlouho jste se s Kladnem domluvili, může to mít delší trvání?
Vůbec nemám tušení. Ve středu hrajeme s Litoměřicemi proti Olomouci, dál nevím.
Proč to tak dlouho v extralize nevycházelo? Smůla?
Nevím, asi jsem se málo snažil (úsměv). Je mým snem vrátit se do extraligy a snažím se pro to udělat všechno.
Váš gól byl důležitý, ale i moc hezký…
Jarda (Jágr) mi to tam dal mezi dva hráče, Kuchlís (Jiří Kuchler) mi tam jednoho odtáhnul a byl jsem sám před bránou. Nějak jsem to vymyslel a padlo to tam.
Martina Volkeho dobře znáte z Litoměřic, pomohlo vám to při zakončení?
Určitě, teď chytá v Mostě a jel jsem proti němu pár nájezdů, takže vím, jak chytá. Občas uspěje on, občas já.
Ještě k vašemu plnovousu, který jste dřív nenosil. To už se chystáte v Litoměřicích na play-off?
Tak to tedy opravdu ještě ne (smích).