Dvojnásobný mistr finské ligy tak po zisku stříbra v roce 2006 v Lotyšsku přidal za šest led další cenný kov. „Když se za tím turnajem ohlédnu, tak mě popravdě hodně zklamal nezájem diváku ve Švédsku. Kromě zápasů domácí reprezentace byly tribuny opravdu poloprázdné. Pro mě osobně to bylo zklamání. Ale pro nás turnaj dopadl dobře, přivezla se medaile. Myslím si, že to bylo úspěšné mistrovství,“ přiznal Tenkrát.

Papírově jsme tehdy měli opravdu velmi slušný tým. Plekanec, Michálek, Krejčí, Němec. Osudným zápasem bylo semifinále, ve kterém jsme prohráli 1:3 se Slovenskem. Opticky jsme byli lepší, tehdy nám nebylo přáno v koncovce. „Museli jsme po čtvrtfinále přelétat se Stockholmu do Helsinek. Věřil jsem, že Slováky porazíme. Bohužel, na šance se nevyhrává. Nezvládli jsme to, mrzí to. Naštěstí jsme pak v boji o třetí místo porazili Finsko a získali bronz,“ pokýval hlavou. Tehdy jsme Finsko přehráli v Helsinkách zaslouženě 3:1.

Krásný zápas sehrálo Česko ve čtvrtfinále, kdy narazilo na favorizované Švédsko. Domácí tým ale celý zápas tápal, rozhodnutí přinesl krásnou individuální akcí Milan Michálek, který půl minuty před koncem rozhodl o výhře 4:3. „Celý zápas jsme dominovali a vedli 3:1. Švédové byli zaskočení, neunesli asi tíhu domácího prostředí. To nám hrálo do karet. Pak jsme si nechali dát dva góly, Švédi byli na koni. Naštěstí tam Michi předvedl krásnou akci a rozhodl,“ pousmál se.

Pro Tenkráta to byl šampionát na půdě, kterou velmi dobře znal. Působil ve Švédsku a také ve Finsku. Tam dokonce s Oulu vyhrál dvakrát tamní ligu. „Nějaké roky jsem tam hrál, v tu dobu jsem si přál, abychom hráli tu skupinu v Helsinkách. Finsko mám více zaryté v kůži. Alespoň jsme tam vyhráli ten boj o bronz,“ zdůraznil.

Právě na systém turnaje naše reprezentace tak trochu doplatila. Slováci totiž své čtvrtfinále hráli ve Helsinkách proti Kanadě ve 12 hodin. Naši hráli ve Stockholmu proti Švédsku v ten samý den ve 20.15. Pak museli přeletět do Helsinek, kde další den od 17.30 sehráli semifinále. „Rozhodně se na to nechceme vymlouvat. Ale Slováci to prostě měli pohodlnější. My jsme čtvrtfinále dohráli opravdu pozdě večer. Člověk šel rychle spát a další den byl hned přelet do Finska. Skoro celý den cestujete, stihli jsme jen krátký trénink. Možná se to na nás projevilo. Ale turnaj byl takhle postavený, nic se nedalo dělat,“ konstatoval.

Rok 2012 má ještě jeden milník. Byl to turnaj, kdy česká hokejová reprezentace získala naposledy medaile. Dalších sedm šampionátů skončilo bez cenného kovu. „Je pravda, že už by ta medaile byla potřeba. Český hokej by potřeboval oživení. Kolikrát už kluci byli blízko, dostali se do semifinále. Ovšem klíčové zápasy prostě nezvládli. Kolikrát byl po tom roce 2012 na mistrovství opravdu výborný tým, který předváděl krásný hokej. Ale medaile necinkla a je to brané za neúspěch,“ dodal Petr Tenkrát.