Z někdejší „průvan arény" je Kalich Arena, která se stala dočasným útočištěm výběru ČR. „Je to tady fakt parádní," poznamenala před úvodním duelem s Japonskem hráčka, která je v týmu na střílení branek.

Táhlo vás to od začátku do útoku, nebo jste chtěla spíš gólům zabraňovat?

Já chtěla původně opravdu chytat, ale tam mě trenéři nepustili. Teď mě baví víc góly dávat, ale klidně nastoupím i v obraně. Jsem tedy spíš univerzál.

Měla jste nějaký hokejový vzor?

V ženském hokeji ani ne, ale líbil se mi Jarda Jágr. I teď, kdy už je starší, hraje pořád suprově. Občas mi někdo řekne, že mám podobný styl. Tedy, že mám dlouhé ruce a tak. Je to sice úsměvné, ale potěší to.

Jít ve 14 do Ameriky asi nebylo snadné.

Vybrali si mě s tím, že budu hrál v Pensylvánii za jejich střední školu. No a teď jsem na vysoké.

Co studujete?

Marketing a management. To je jediné, co mě baví.

A zůstanete v Americe?

Nevím. Když jsem byla mladší, tak jsem o tom byla přesvědčená, teď je to zase obráceně. Stýská se mi po Čechách. Uvidím, třeba si tam někoho najdu a bude to.

Jak vypadá váš obyčejný den?

Teď, kdy máme tu kvalifikaci, je to trochu jiné. Vstanu kolem osmé, tak do dvou je škola, od tří do čtyřka posilka a pak dvě hodiny led.

Bydlíte na koleji?

Tam je většina, až třeťáci a čtvrťáci jsou mimo. Škola mi to platí, tak jsem tam. Zatím mi to tak vyhovuje.

Má soutěž, kterou hrajete, svou kvalitu?

Je tam spousta holek na dobré úrovni, no pak jsou tam i oblíbenkyně trenérů. Ale tak to je všude. O místo v sestavě se musí každý poprat. Řekla bych, že celkově je kvalita vyšší než v Čechách. Univerzitní liga je tam absolutně nejvýš.

Jaké dáváte šance českému týmu v olympijské kvalifikaci, která začíná tento týden v Německu?

Kromě domácích je tam ještě Čína a Kazachstán, postupuje jeden. Snad to zvládneme. Zvlášť u holek ale záleží na mnoha okolnostech.