Stadion Litoměřice zažil spolupráci s pražskou Spartou a Hradcem Králové. Nyní u něj probíhá už téměř čtvrtým rokem projekt Dukla. O tom všem promluvil v exkluzivním rozhovoru dlouholetý předseda kališníků Daniel Sadil. Také zmínil fantastickou sezonu Litoměřic, v níž skončil Stadion před branami semifinále.

Letošní sezóna byla povedená, souhlasíte?
První čtvrtina sezóny do konce ledna se nám moc nevedlo. Ovšem potom se nám začalo dařit téměř vše. Fantasticky chytal Tomáš Král, Miškář, Beran a vůbec ti zkušení hráči se probudili k famózním výkonům a táhli ty mladé hráče. Byla na to radost koukat.

Mrzí vás, že vám semifinálová brána zůstala zavřená?
To nebyla bitva, ale válka. Válka dvou Dukel. Po sedmém zápase jsem byl velmi zklamaný. Ale teď, když se ohlédnu, tak jsem pyšný na to, co se nám povedlo.

Nebyla škoda, že play-off bylo bez diváků? Vaši hráči neměli úspěch s kým slavit.
Samozřejmě to byla škoda, povedla se nám výjimečná sezóna a zrovna bez diváků. Litoměřice jsou malé město, ale mají skvělé fanoušky, kteří klub podporují a fandí mu. Byl jsem smutný, když jsem stál na tribuně a viděl jsem je prázdné. Stáli tam jen hráči, kteří se nedostali do zápasu.

Máte nějaké nabídky na kmenové hráče Litoměřic?
S největší pravděpodobností nám odejde Patrik Miškář (rozhovor probíhal v dubnu, nyní už Miškář přestoupil do Karlových Varů, pozn. autora). V tuto chvíli řešíme smlouvy s některými z těch zkušených hráčů. Máme připravené nové posily, které už brzo představíme.

Podle čeho si vybíráte hráče do projektu Dukla a kdo má při jejich volbě poslední slovo?
Ta postupnost je taková… Asistentem Karla Mlejnka je David Bruk, náš hlavní trenér. Karel za námi do Litoměřic jezdí zhruba jednou týdně. David s Karlem si sednou a řeší věci okolo reprezentace do dvaceti let. Pokud se objeví mladý talentovaný hráč a není vytížený v extralize, tak se snažíme si ho k nám stáhnout.

Litoměřicemi projde během sezóny dost hráčů, že?
Ano. Během sezóny se u nás vystřídá kolem čtyřiceti hráčů.

Není nevýhoda, že musíte opakovaně stavět nový kádr v průběhu sezóny?
V minulých dvou sezónách jsme se s tím hodně prali, ale letos jsme mohli využít i kluky pro reprezentaci osmnáctek. Přivedlo nás to na myšlenku, že i mladší hokejisti můžou u nás hrát, ale chce to tvrdě makat na trénincích a zapracovat se do sestavy.

Jsou Litoměřice oporou mládežnických reprezentací?
Určitě, o tom nemůže být pochyb.

Jak před několika lety vznikl projekt Dukla, kdo přišel s první myšlenkou?
Zhruba před čtyřmi lety jsem byl na utkání, tuším že s Benátkami, ale to není podstatný. Za nás hráli ti starší zkušenější hráči, na které jsme museli shánět peníze. Já netvrdím, že starší hráči nemůžou hrát první ligu, ale na druhou stranu jsem si už tenkrát říkal, že by první ligu měli hrát jako ve Finsku či Švédsku ti mladí hráči. Hned druhý den jsem oslovil Tomáše Krále, prezidenta Svazu ledního hokeje a požádal jsem ho o schůzku. Vysvětlil jsem mu svou filozofii tohoto Projektu. Tomáš na to slyšel. A okamžitě mi vyšel vstříc.

Zázemí kališníků je ideální pro tenhle projekt?
Dukla je tělovýchovná jednota, proto si myslím, že tu máme ideální prostředí právě pro to, abychom tomu říkali Dukla. Kluci tady mají k dispozici ledovou plochu, tělocvičnu, posilovny, rehabilitaci, můžou zde strávit celý den a samozřejmě tu i přespat.

Každý rok říkáte, že chcete projekt Dukla někam posunout, kam to bude tentokrát?
Budeme se snažit mít tady hráče nejen z reprezentace dvacítek, ale budeme se snažit i z reprezentace osmnáctek. Vysvětlíme hráčům, jejich agentů a mateřským oddílů, že ti hráči tady můžou být rok a půl. A budeme se je snažit vrátit mateřskému klubu jako hotové, zkušenější hokejisty. Další změnou je příchod nového manažera, který se bude starat o výchovu mladých kluků, dohlížet na to, jestli chodí do školy, jestli se učí, přirovnal bych to k režimu, který by měli, kdyby si zažili vojnu (smích).

Už víte o nějakých hráčích, kteří by mohli přijít do projektu Dukla. Už na to přišla s Karlem Mlejnkem společná řeč?
Každý den to řešíme. Ten projekt by měl vypadat tak, že by tu mělo být osm starších hráčů a dvanáct až patnáct mladých hráčů. Vybíráme to k obrazu dvacítky, protože to je to „gró“. Zároveň bych si přál, aby tu zůstali i ti ještě mladší.

Může se stát, že by v Litoměřicích byl dobrý mladý hráč, ale měl by problémy s kolektivem. Jak by se podobná situace řešila?
Tomuhle se říká kabina. Pokud by se tady objevil takový hráč a bohužel se tu už objevil, postupovali jsme následovně. Starší hráči se mu nejprve snaží vysvětli, jak se má v kabině chovat, v případě, že se jim to nepodaří, následuje rozhovor s trenéry, když ani to nepomůže, tak přijdu na řadu já. Atmosféra v kabině je důležitá, pokud by jí někdo opakovaně narušoval, tak nezbývá nic jiného, než aby si sbalil kufry a odešel. Samozřejmě jsou tady nastavená pravidla, pokud někdo udělá průšvih, který se nepromíjí, jde téměř okamžitě.

Měli by mladí hráči odcházet do nižších zámořských lig?
Já tvrdím, že by tu měli zůstat. Když mám o nějakého hráče zájem, snažím se ho přemluvit, mluvím s jeho agentem nebo mateřským klubem, nic neslibuji, ale požaduji, aby si hráč, který k nám přijde všechno plnil a pokud to bude plnit dobře, tak mu nabídnu možnost hrát dospělý hokej. Bude hokej hrát v mužstvu, který je právě pro mladé hráče vytvořené. Podporuji když jdou mladí hráči hrát NHL nebo nejvyšší juniorskou soutěž v zámoří, ale neschvaluji, když to jdou jen zkusit.

Před sezónou přišly do Litoměřic hokejisti zvučných jmen Jan Výtisk a Patrik Miškář, byl jste s výkony těchto posil spokojen?
Honza Výtisk je správný kapitán. Miškáře jsem znal z dřívějška. Při jednání se zkušenějším hráčem, to není jen o penězích, které pro ně samozřejmě musí být zajímavé, ale lákám je na to, že dostanou dostatek herního času na ledu, tím jsou hrozně nahoru a stávají se lídry týmu, táhnou ho Mladší hráči na ně spoléhají.

Stadionem prošla za posledních několik let řada skvělých hokejistů. Například v Plzni jsou Petr Kodýtek a Matyáš Kantner, Jakub Brabenec je v Kometě Brno. Sledujete jak si vedou v kariéře?
Snažím se je sledovat a být s nimi v kontaktu už od dob, když jsme začali spolupracovat s pražskou Spartou a byli tu hráči typu Dominika Simona, který dnes hraje NHL.

Litoměřice spolupracovaly se Spartou Praha a taky s Hradcem Králové, víte, jak se jim teď daří v extralize?
Určitě. Zajímá mě to.

Ještě pracujete pro hokejový svaz, máte nějaký svůj volný čas?
Téměř žádný volný čas nemám. Dříve jsem měl dvacet let firmu s panem Horejskem, nedovedu si představit, že bych k hokeji měl ještě povinnosti ve firmě. Hokej mi bere spoustu času. Občas vidím takový „bafuňáře“, který říkají, bůh ví, co tam asi dělají. Nikdo si nedokáže představit, kolik práce lidé na svazu odvádějí.

AUTOR: JAKUB VÍTEK