Fišeru mrzí, že Stadion nedokráčel až do finále, Berany měl na lopatě. „Ten šestý a sedmý zápas mi leží v hlavě. Ale samozřejmě, že ten ročník byl skvělý. Vše do sebe zapadlo, noví hráči, trenéři. Kluci, kteří přišli z nižší soutěže, prokázali kvalitu a budoucnost. Jsme za to moc rádi, ukázali cestu dalším. A navíc můžou ještě výše. Parádní je i to, že máme zajištěnou finančně další sezonu."
Litoměřičtí nyní jednají o složení nového kádru a realizačního týmu. Už oznámili, že odejde Přemysl Svoboda, novou smlouvu naopak podepsal objev sezony Pavel Kordule. Další změny na sebe nedají čekat, to Fišera neskrývá. „Nějaké odchody budou, i klíčových hráčů. Kluci mají nabídky, které jsou pro ně výhodné. My těm movitějším klubům nemůžeme konkurovat, máme své limity. Na druhou stranu ale máme slušné zázemí, které hráče láká. Kluci tu mají v průběhu celého týdne ubytování, stravování a tak podobně. To jinde jen tak není."
Pro mladé hráče jsou Litoměřice ideálním místem pro rozvoj, což dobře ví i pražská Sparta, která se se Stadionem rozhodla spolupracovat. Někteří fanoušci toto spojení nevítají, raději by viděli výchovu a rozvoj vlastních odchovanců, Fišera pro ně ale má jasný vzkaz. „Bez spolupráce se Spartou nebo zkrátka se silnějším klubem bychom řešili to, co například řeší Ústí, čili jestli hrát kraj nebo druhou ligu. My naopak spolupráci se Spartou zintenzivníme, protože se vyplácí oběma stranám. Zájem máme my, má ho i Sparta. Tak to prostě je. Já jsem sparťan, pro mě je ta spolupráce zajímavá. Sparta je asi největší klub u nás, pro mě je čest s ní spolupracovat," vyznává se předseda litoměřického hokeje.
Bližší detaily spolupráce Jan Fišera zatím prozradit nechtěl, odmítl ale, že by vedení Sparty chtělo Litoměřicím poroučet, kdo má kolik času odehrát. „Ti kluci dostávají podobnou porci, funguje to. Snažím se, aby to ale bylo spravedlivé natolik, že si hráči musí zasloužit tu možnost, prostě si to musí uhrát. Není to o tom, že když přijde někdo ze Sparty, bude mít automaticky dvacet minut a náš hráč, řekněme litoměřický odchovanec, tomuhle bude ustupovat."
V Litoměřicích se vyhrál například Daniel Voženílek, který nyní září v Třinci. Jak na něj Fišera vzpomíná? „Už je to nějakou dobu, co tu byl. To tu byl mladý Miloš Říha. Říkal, že má kluka pro čtvrtou lajnu, že ho můžeme zkusit. Od trenérů dostal postupně důvěru, vyhrál se tady v kapitána. Měl v sobě vždycky bojovnost, jen si musel trošku srovnat hlavu. Ve Finsku zjistil, že musí ještě víc trénovat. Ono nechybělo moc, kdyby zůstal v Prostějově, tak by třeba už hokej nehrál."