Mač bude hodně pikantní. Litoměřice, kde už dlouho hraje Jaroslav Kalla, posílili v poslední době další dva ex-kladenští hráči – bek Milan Toman a hlavně Tomáš Horna, který za Rytíře nastupoval ještě nedávno. Jenže nebyl spokojen se svou úlohou v týmu a odešel. Těší se na zápas? „Těším se hodně, pro nás je zápas důležitý. V Přerově jsme zahráli výborně, až jsem docela koukal. Ale že že bych se zase těšil speciálně, to ne," odmítá zkušený útočník.
Opravdu to neberete osobně?
Kdepak. Všichni ví, že jsem se v Kladně se dvěma lidmi nepohodl, ale život jde dál. O zápase s Kladnem jsme se bavili s Milanem Tomanem i Jardou Kallou. Je pro nás pikantní, ale všichni máme něco za sebou a bereme to v klidu. Potřebujeme tři body.
A Litoměřice si na Kladno tradičně věří, že?
To ano, já to zatím zažil jenom z druhé strany. Doufám, že nepřinesu nějakou smůlu a že se to teď neotočí a sedmičku nedostaneme my (smích).
Máte za sebou první čtyři zápasy a hned v tom první jste dal gól. Spokojen?
Hraju hodně, mám šance, takže ano. Pochopitelně je na mně vidět, že jsem půl roku pořádně nehrál, to by bylo znát i u dvacetiletého kluka. Ale postupně se do toho dostávám. Začal jsem s Jardou Kallou, ale poslední zápasy hraju s mladými Procházkou ze Sparty a Nedvídkem z Hradce. Oba jsou mladí, hodně bruslí a to mi vyhovuje. Z Martina Procházky může vyrůst hodně dobrý hráč. Přístup, jaký má on, jsem u mladého hráče dlouho neviděl.
Co trenér Říha? Na Kladně jste s trenéry zápolil, v Litoměřicích je vše v pohodě?
Na to, jak je mladý, tak je prostě osobnost, má přirozený respekt. Baví mě i jeho tréninky, hodně intenzivní, ale ne dlouhé. Má to v hlavě srovnané.
Stíháte sledovat i kladenskou jízdu na první místo tabulky?
Samozřejmě, s klukama v kabině jsem pořád v kontaktu. Jsem přece Kladeňák, je to můj mateřský klub. A mám tam hodně kamarádů.
A co doma, už jste koupil synovi brusle?
(smích). Jsou mu dva měsíce, je už pěkně velkej, ale na brusle má ještě moc a moc času. Jestli je vůbec někdy bude mít.
