Dvaadvacetiletý útočník je odchovancem jihočeského Písku, nasbíral 53 extraligových startů (Č. Budějovice a Ml. Boleslav) a zahrál si i za Benátky, Vrchlabí, Tábor či Třebíč. V pondělním kole pokračoval litoměřický Stadion v sérii porážek a podlehl Vrchlabí na domácím ledě 0:4. Nyní se Tomáš Rod vrací do Ústí, ovšem jako hráč Stadionu, který potřebuje každý bod.
S Vrchlabím jste si připsali pátou porážku za sebou a potřetí na domácím ledě.
Je to stále stejné, vždy se soupeř dostane do vedení. A zápasy, které jsme dříve se štěstím otáčeli, končí prohrou. Dostaneme gól, soupeři pak stačí vyhazovat puk a většinou nám to spadne ještě jednou do branky a dostaneme se do křeče. Prostě to nejde, nedaří se nám.
Nyní vás čeká cesta na ústecký led a následně hostíte Chomutov.
Budou to těžké zápasy a určitě v nich nebudeme za favority. Ale na druhou stranu by nám to mohlo prospět. Doma tlačíme do plných a když dá soupeř dva góly, začne bránit, nám se střelecky nedaří a stav prostě otočit nedokážeme. Musíme hrát v Ústí to, co u nás hrálo Vrchlabí a věřit, že Ústí nebo Chomutov nebudou mít svůj den. Porazit se dá každý.
A jak se na ústecký led těšíte? V Litoměřicích jste na hostování.
Vybírat soupeře si nemůžeme, ale pokud mám mluvit za sebe, tak já bych hrál raději proti někomu jinému, než proti Ústí. Ale bohužel, čeká Ústí a nezbývá nám, než se pokusit bodovat na ledě druhého celku tabulky. V Litoměřicích jsem na hostování, mělo to být na měsíc, ale zřejmě došlo k jeho prodloužení.
Když hrál litoměřický Stadion baráž o postup, nastoupil jste proti němu v dresu Písku.
Šlo o baráž, každý ze soupeřů vyhrál jedno utkání a nakonec se z postupu radovaly oba týmy. Zatím mám nejúspěšnější rok 2008, kdy se mi podařilo pomoci mladoboleslavskému celku zachránit v baráži extraligu a zároveň postoupit s týmem Benátek do první ligy. Ale nyní jsem v Litoměřicích, hrajeme o záchranu a musíme bojovat o každý bod.
Jiří Vítek
