Macek odehrál dvacet extraligových zápasů za Karlovy Vary a působil i v Ústí, na příbramském ledě či v Benešově a poté oblékl dres Stadionu.

Třebíč udeřila na začátku druhé třetiny, tady se zřejmě lámal chleba.
To je pravda, my jsme během krátké doby inkasovali čtyři branky, a to bylo rozhodující.

Ale Stadion si také vypracoval velké šance.
V poslední době se na každý gól moc nadřeme. Předtím jsme měli hodně štěstí, otáčeli jsme zápasy v koncovkách, ale to nemůže trvat věčně. Navíc naše sestava byla tak zdecimovaná, že jsme kromě druhé lajny neměli ani jednu kompletní pětku. Šance jsme měli, ale zakončení se tentokrát nedařilo.

Nyní čeká cesta na led Havlíčkova Brodu.
Na Vysočině se příliš nevyhrává a my můžeme pouze překvapit. Je důležité, aby viróza, co nás pronásleduje, nějakým způsobem odešla. Proti Třebíči nenastoupilo několik hráčů, ti opravdu vůbec na led nemohli a další, které virus nepostihl tak intenzivně, nastoupili, ale na výkonu to určitě bylo znát. Prostě chybělo nám osm hráčů a těm ostatním, co byli na ledě, tak si nebudeme nic nalhávat, střevní viróza hodně sil ubrala.

Přesto fanoušci i za stavu 1:5 povzbuzovali a po zápase neodešli, ale rozloučili se s týmem.
Diváci jsou fantastičtí a já před nimi smekám. Třeba v Kadani to bylo nádherné, byli slyšet více než fandové domácích. Můžeme jim poděkovat, že chodí v takovém počtu a že nad námi nezlomí hůl, ani když se nedaří. Pochopitelně musela být i řada nespokojených, neboť divák chce vždy vidět vítězství domácího celku, ale v Litoměřicích je hokejově vyspělé publikum a určitě vidělo, že jsme pro úspěch udělali maximum.

Jiří Vítek