LITOMĚŘICE - Do reprezentačního výběru 16–ti letých to dotáhl odchovanec litoměřického hokeje Jan Kulda, který se přes Ústí dostal až do extraligového Liberce, kde nastupuje na postu levého obránce. Jeho výkony neunikly pozornosti stavitelů reprezentačního týmu, takže od nich dostal i pozvánku.

Kdy jsi s hokejem začínal?
V Litoměřicích jsem byl asi od první třídy až do sedmičky. Pak následovalo Ústí, kde jsem odehrál sezónu. Odtamtud si mě vytáhl Liberec. To už jsem přecházel do dorostu

Jak se vedlo tobě osobně a jak týmu v minulém ročníku?
Myslím, že mě to docela šlo, v bodování týmu jsem byl z obránců na čele. S mužstvem jsme skončili šestí, což bylo poslední možné místo pro play off. V prvním kole jsme narazili na Havířov. Doma jsme prohráli až v prodloužení 2:3, ale u nich jsme dostali čtyřku. close zoom_in

Co tě táhlo z Ústí do Liberce?
Hrála se extraliga, bylo tam lepší prostředí, trenéři, organizace. Celkově to bylo vyspělejší.

Čekáš, že v Liberci budeš až do seniorské kategorie, nebo půjdeš jinam?
Tuhle sezónu tam strávím určitě. Ale už jsme se tak trochu bavili s tátou o tom, že bych možná zkusil na rok New York. Rozkoukat se tam.

Co děláš za školu?
Právnickou akademii v Liberci.

A to by šla stranou?
Ne. Chtěl bych to na rok přerušit. Ale s tou školou je to docela složité. Už teď se mi to hodně kříží s tréninkem. Většina kluků chodí na nějaká učiliště, moc škole nedávají. Věnují se víc hokeji. To je ale jejich problém.

Kolikrát týdně jste trénovali?
Trénujeme pětkrát, od pondělí do pátku, o víkendu jsou mistrovské zápasy. Teď je letní příprava, kdy trénujeme také každý den. Tedy kromě víkendů, ty jsou volné.

To se asi domů do Litoměřic často nepodíváš?
O sezónu jezdím třeba v sobotu večer a v neděli odjíždím, někdy zůstávám v Liberci i přes víkend. Teď je to lepší, jezdím už v pátek.

Hraje se ti s nějakým spoluhráčem výrazně lépe?
S Jurčákem, který je stejně jako gólman Sklíba také z Litoměřic. Hrál jsem s ním už od žáků, takže se známe deset let. A s ním si na ledě rozumím.

Kam až bys to chtěl dotáhout?
Samozřejmě co nejvýš. Rád bych se podíval do té Ameriky, okouknul to tam, jak to chodí. Pak se třeba vrátil k nám do ligy, vyzkoušel bych rád i zahraničí, třeba Švýcarsko. Ale to záleží na mnoha věcech. Především na zdraví, zatím jsem nic vážnějšího neměl, jen maličkosti. Spíš je to o bolesti, klouby, záda. Ale to zná každý sportovec.

Co reprezentace?
Teď jsem byl na výběru šestnáctiletých v Kravařích, kde jsme hráli tři zápasy proti Slovákům. Dobrých hráčů tam bylo dost, každý se chce do repre dostat. Záleží ale na tom, jak kdo na sobě bude makat.

Rodiče sportu asi fandí, podporují tě v něm?
Snaží se, ale tlačí mě i do učení. Tedy především do toho učení, protože do toho hokeje se hrnu sám.