Co myslí trenér Mareš těmi okolnostmi?
Především to, že jsme dávali mančaft do kupy až za pochodu. Vždyť jsme měli k dispozici jenom devět lidí. Udělali jsme však naštěstí Vecka, Vokálka a Zdražila, čímž se naše situace podstatně zlepšila. Jde totiž o mladé a šikovné kluky z farmy roudnické VOŠ a SOŠ, respektivě roudnického SK.

Příchod nových hráčů je vždy otázkou sžití se nejen s kabinou, ale i s herně–taktickým pojetím týmu.
Chápu. Šlo i o test jejich psychické odolnosti. Vyrovnali se s ním k oboustranné spokojenosti.

V reálu se jím asi stalo derby se Straškovem?
Určitě. Už proto, že derby Podřipska mají v sobě zdravý náboj fotbalové řevnivosti.

I ti z vašich soudnějších příznivců se asi horko těžko vyrovnávali s tím, že jste měli na svém kontě po třech kolech pouze čtyři body.
Ale pochopili, že obrat nemůže nastat z týdne na týden. Mančaft si musí herně sednout. Porážku z Obrnic dokázali kluci smazat v Hostomicích. Měli jsme tam tak trochu štěstí, že se Hostomičtí posilovali celkem úspěšně za pochodu, což prokázali v závěru podzimu – nejen překvapivou výhrou v Rovném. Tamější kormidelník, zkušený kolega Pešek, uplatnil ledacos ze své bohaté praxe.

Jako mnozí jiní jste se potýkali s marodkou?
S podobnou eventualitou musí člověk vždycky počítat. Ale nejen zranění způsobují starosti. S Mirkem respektujeme i absence těch hráčů, kteří se omluví z vážných osobních nebo rodinných důvodů.

Nechat ovšem kabinu ve štychu, to není pro kouče situace snadno vysvětlitelná těm, kteří vidí třeba věci jinak.
Osobní důvody nikdo z nás nikdy nezpochybňoval. Z toho důvodu, že nevázla vzájemná důvěra.

I přes horší vstup do sezony jste se pak rozjeli víc než slibně. Nabízí se tady dokonce srovnání s neméně úspěšným podzimem 2008.
Máme ročník solidně rozjetý. Přesto kladu mančaftu na srdce: zůstaňte na zemi. Vloni jsme totiž stejnou výhodu psychicky nezvládli.

Proč?
Tím, že jsme – především já – podcenili hrubě objem zimní přípravy.

Přitom jste měli na svém kontě celou řádku přípravných duelů na umělce.
Přípravné zápasy – to byla jen jedna strana mince. Tou druhou byla zmíněná kondice. Tady padá vina výhradně jen a jen na mou hlavu.

Málokterý trenér se dokáže sebekriticky podívat do zrcadla a přiznat: Moje blbost, že jsem předpokládal, že fyzická rezerva z podzimu vydrží do konce jara.
Poučil jsem se. Přímo v reálu. Viděl jsem, jak se mančaft v koncích utkání kondičně trápil. Stejnou chybu tuhle zimu neudělám.

Který byl nejpovedenější duel podzimu?
Asi ten u sousedů v Hrobcích s tamějším SK. Zatímco jsme u nich vloni byli lepší, totálně jsme propadli v koncovce. Proto jsme prohráli vysoko 5:1. Letošní derby se odehrálo v obráceném gardu. Vyhráli jsme 2:0.

Podle očitých svědků měl zajímavý průběh váš domácí zápas s Podřipanem Rovné.
Oni mohli po dvaceti vteřinách vést 1:0. Řezáč své sólo ovšem zpackal. No a my jsme hned z protiútoku otevřeli skóre, takže se klid přestěhoval na naše a nervozita naopak na kopačky soupeře.

Kdy zahájíte zimní galeje – jak avizujete předem?
Už 7. ledna. Ten rok 2009 se nebude opakovat. A to ani náhodou. Kluci předem počítají s tím, že si dají v otázce fyzičky mnohem víc do těla.

Koho považujete po poločase za nejžhavějšího kandidáta postupu do I. A třídy?
Pokud bude mít roudnický SK i na jaře k dispozici dost fluktuantů z áčka, pak to bude tento celek. Domnívám se, že Křešice, ani rezerva Souše na SK nebudou mít dost sil.

Mojmír Strachota