„Zkratka není nic jiného než trenérsko metodická komise okresního fotbalového svazu, která se věnuje kopané od nejmladších po dorost. Anarchie by ani v kopané, natož v té mládežnické, ničemu neposloužila. Tedy ani v otázkách zájmových, protože se tento sport nepřetržitě a progresivně vyvíjí, s čímž se samozřejmě změnil tréninkový proces. U těch lidí, kteří v těchto souvislostech projevují s tím, co jsem naznačil, zájmem."

Mnohde tento trend vzali za svůj. Co vy a mládežnické reprezentace jednotlivých věkových kategorií Litoměřicka?

Domnívám se, že nám chlapci udělali řadou výsledků v rámci kraje radost.

Neškodilo by, kdybyste naznačil, jak je třeba pracovat s klučiny, kteří berou fotbal jako lavina se vším všudy, co k němu patří?

O motivaci je postaráno. Na to jste dal odpověď v otázce. Co bych ovšem chtěl zdůraznit, to je citlivý přístup, abychom tu přirozenou aktivitu nepřibrzdili. Proto je nutné při rozvoji obratnosti, dovedností ovládání balonu zachovávat přirozenost a ne případnou živelnost krotit kategorickým imperativem.

Ten se však u těch chlapců (6 8 let) občas hodí, není-li přitažený za vlasy?

Po vstupu do školy jde kázeň měla by alespoň jít ruku v ruce s kopanou. O to je práce s těmito nadějemi relativně snazší. Také proto, že se mění životní režim. Je zapotřebí využít toho, že se děti snáze učí novým dovednostem, rozvíjejí i koordinační schopnosti, v neposlední řadě i charakter. Když si jen těchto pár skutečností sečteme, nácvik různých herních situací jde snáze za předpokladu, že se svými svěřenci jsme nadále kamarádi a ne lidmi, kteří drží v ruce bič a pak horko těžko hledají při neúspěších slovo povzbuzení.

Ve starších přípravkách (9 10 let) už by ti nejšikovnější ovšem měli těžit z pětiletky nasbíraných zkušeností. Souhlasíte?

Bezesporu. Vyššího stupně však trenér dosáhne tím, že dokonale skloubí určitý stupeň výkonnosti s přirozenou koordinací pohybu a následně tak dosáhne i zlepšování herních dovedností. V souvislosti s tím, co jsem uvedl, lze začít pracovat na taktice, a tak mírnit to, co je u těchto chlapců přirozené živelnost.

Mladší žáci jsou v době, která je charakteristická nejen zjevným růstem, ale i předpubertálními náladami, nezřídka těžko krotitelnými.

Jedno podmiňuje druhé. O to citlivější je zapotřebí k těmto chlapcům přístup. Pokud se tento daří, lze u většiny z nich očekávat pravý zápal pro hru. Trenéři jsou navíc v triumvirátu rodina škola trenér. V neposlední řadě s tím vším souvisí uspořádání každodenního režimu. Utvářet pak u těchto nadějí systematičtější vztah k tréninku není jednoduché. O to důležitější jsou hravé formy, aniž bychom při nich zanedbávali cílevědomý růst toho, či jiného jednotlivce. Smekám před těmi kouči, kteří tohle všechno zvládají s nadhledem. Zpravidla se na druhé straně jedná o šikovné táty.

Období puberty, postpuberty u starších žáků (věková kategorie 13 15 let), kdy se završuje ne běžný, ale už specializovaný tréninkový proces, není jednoduché v otázce návyků apod.?

Nerespektovat v této etapě tělesný, resp. psychický vývoj, to by bylo šlápnutí vedle. Tím spíš, když je tento věk charakterizován i těmi nejrespektovanějšími trenéry jako druhý zlatý věk fotbalového učení. Zkoordinovat onen triumvirát je o to těžší, protože k němu přibývají i ne vždy jednoduché otázky citu. Ti dříve narození velmi dobře chápou, co tím myslím. Na první lásky se přece jen tak nezapomíná.

V dorosteneckém věku se řada věcí vámi zmíněných ještě jednoznačněji vymezuje. Obzvlášť v současné době, kdy je paleta zájmů široká, takže udržet pozornost kluků je velmi složité?

Moderní kopaná s tím vším počítá. Jinak bychom to mohli zabalit. Trenéři jsou všestranně připraveni od těch dole až po profesionály nahoře. Tím chci podtrhnout, že ani trenér s nejnižší kvalifikací nenadělá při práci s mladými více škody než užitku. Jsem spokojen s tím, že v okrese pracují ve všech věkových kategoriích lidé, kteří mají vedle výše zmíněné a potřebné kvalifikace hlavně citové porozumění ke svěřencům. To je alfa a omega, chcete-li smysl naší činnosti. Za to bych všem trenérům na Litoměřicku i touto cestou rád poděkoval. Stejně, jako to učinilo vedení OFS na nedávném zasedání.

Závěr patří vám a ve vaší odpovědi bychom rádi slyšeli i to, zda počítáte s nějakými posilami?

Musím se opakovat, že ani kopaná dole nemůže fungovat bez všestranně vzdělaných trenérů, protože by tím automaticky trpěla návaznost na fotbal profesionální. V jakých souvislostech, to si i laik sám snadno odvodí.

Mojmír Strachota