Fotbalová Farma při VOŠ a SOŠ Roudnice vznikla v roce 1999 nemalým přičiněním ředitele Josefa Nehyby. Během dvaceti let vychovala pro českých fotbal řadu šikovných hráčů. Jedním z posledních je Roman Potočný, jedna z opor prvoligového Liberce. Uplynulé dvě dekády hodnotil Josef Nehyba.

Založení Farmy byl váš nápad?
Ano. Rok na to jsme začali naplno fungovat.

Vnucuje se otázka, zda fandíte i české kopané?
Samozřejmě. Nemám sice žádný klub, kterému bych vyloženě přál, třeba Spartu, nebo Slavii. Mám ale velkou radost, když se nám daří, doma i na mezinárodním poli.

Prý jste před kvalifikačním zápasem s Anglií veřejně tipoval výhru Čechů 2:1, skvělý odhad…
Vidím, že se nikde nic neutají (úsměv).

Farma má za sebou neskutečně úspěšnou dvacetiletku. Podepsalo se pod to spousta známých fotbalistů či trenérů…
Když budu jmenovat ty nejznámější, určitě mezi nimi nesmí chybět Milan Bokša, Jiří Kohou, ligový kanonýr Přemysl Bičovský, hvězda z ME 1976 Karol Dobiáš a řada dalších, z nichž řada u nás dnes působí. To jsou například Václav Budka či Jakub Pekař, který je zároveň šéfem farmy.Pochopitelně naši úctu a respekt mají všichni, kteří u nás zanechali svůj nesmazatelný podpis.

Dva poslední jmenovaní mají za sebou nedávné působení v prvoligových Teplicích. To se určitě pozitivně odráží při předávání cenných zkušeností…
Mají všeobecný respekt a to nejen u nás, ale v povědomí celého českého fotbalu. Je to jen ku prospěchu celého fotbalu.

Kdo z odchovanců to dotáhl ve své kariéře nejdál?
Roman Potočný. Vedle něj bych ale mohl jmenovat celou řadu nadějí, kteří dnes kopou ve 2. lize či nižších soutěžích.

Starat se o podobné zařízení není z ekonomického hlediska žádná legrace. Pomáhá vám i Ministerstvo školství?
Když „lidé zvenku“ vidí, že jejich podpora má smysl a nejde o peníze vyhozené oknem, rádi pomohou dary přes Nadační fond, rozvoj školy. Současně musím přiznat, že za tu dvacítku sezón jsme dostali i 15 tisíc korun od FAČRu přičiněním dnes již nežijícího Ládi Betky.

To musí být na jednoho člověka dost práce a starostí…
To máte pravdu (smích). Ale když máte nějaký sport rádi, tak jdou relativní těžkosti bokem. Zejména v případě, když se našim mládežnickým družstvům daří.

Přitom vy jste i hokejový fanoušek. Co je pravdy na tom, že Farma měla být původně hokejová?
Se známým reprezentantem a trenérem Vladimírem Růžičkou jsme měli záměr založit hokejovou farmu, ale vzhledem k nedostatku šikovnějších hráčů ve všech potřebných věkových kategoriích jsme se nakonec racionálně rozhodli pro fotbal.

O talentované mládí u vás není nouze. Není to dávno, co jste hráli ligu dorostu… dorosteneckou ligu…
O to víc nás mrzí, že jsme byli administrativně přeřazeni dolů do krajského přeboru, aniž bychom v té době figurovali na sestupových příčkách.

Dá se konkrétnějším číslem vyjádřit, kolik hráčů jste za ty dvě dekády vychovali pro český fotbal?
Přes čtyři stovky. To nejdůležitější v těchto souvislostech ale, nejen já, spatřuji v tom, že ti, kteří skončili s aktivní kariérou, pokračují jako trenéři.

AUTOR: MOJMÍR STRACHOTA