Celek z Podřipska, nováček ČFL, se přes Bohemians Praha probojoval po vítězství 1:0 do 2. kola Ondrášovka Cupu.

Postaral se o to nejen střelec Václav Laušman svým lobem, ale celý tým, který odvedl proti papírovému favoritovi kus fotbalové kvality.

„Roudničtí jdou dál po zásluze. O výsledku mohli rozhodnout už do přestávky, kdy si vytvořili tři gólovky. Jen díky brankáři Wintrovi jsme udrželi čisté konto,“ zhodnotil nejen výsledek sportovní ředitel Pražanů Josef Jícha.

„Pod tento názor se podepíšu. U hostů jsem postrádal víc nápadů. Po pauze nedokázali středopolaři zaskočit pozornou defenzívu SK nějakou nápaditou přihrávkou,“ připojila svůj názor někdejší prvoligová opora brněnské Zbrojovky gólman Josef Hron, který sledoval budoucího soupeře Brna coby Wágnerův asistent.

„Přiznávám, že jsem nečekal, že bychom tady pod Řípem neměli uspět. Je ale zřejmé, že stát se může ledacos. Jako například to, že Sparta prohraje podobně v přípravě s třetiligovým Loko Vltavín Praha. To daleko podstatnější ovšem spatřuji v tom, že náš výkon byl do přestávky velmi špatný. Teprve po ní jsme si vytvořili tlak i šance. Nicméně vzhledem k rozdílu třídy, vlastně dokonce rozdílu tříd dvou, protože Roudničtí šli do ČFL z druhého místa, jsme to měli být my, kdo se měl v dalším kole utkat s Jabloncem.

Kde vidím hlavní příčinu vyřazení? Ve středové řadě. Ani jeden z hráčů nevymyslel takovou finální příhru, z níž by snad mohl padnout gól. Litoval jsem, že chyběl zraněný Sabo. Ten je totiž tím plejerem, kdo by mohl na pozornou obranu soupeře platit,“ uhodil hřebíček na hlavičku zkušený ligový kormidelník František Barát.

Co mělo absenci ve středu pole v případě Pražanů, to prezentoval svým výkonem (a nejen on) exslávista Tomáš Kuchař. „Těch vyložených gólovek jsme si skutečně vytvořili jednoznačně víc. Zejména do půle. V té druhé jsme se zbytečně zatáhli a čekali na nějaký ten kiks soupeře. Stalo se – i s tím, že jsme šli štěstíčku naproti.

Postup se rovná velká spokojenost. I proti Jablonci nehodláme v žádném případě předčasně kapitulovat,“ dodal Kuchař.

„Dodal bych, že pouze v úvodu zápasu jsme měli až zbytečně velký respekt. Jakmile ho ale kluci překonali, šli očividně s větším odhodláním naproti Bohemce za postupem do 2. kola,“ pochválil kabinu manažer domácího SK Václav Hrdlička.

„Škoda, že jsme nevyužili některou z dobrých možností skórovat už v prvním poločase. Pro klídek, který je v takovém utkání zapotřebí. Přestože jsem mančaft v půli upozorňoval, že je zapotřebí hru Bohemky eliminovat už ve středu pole, někdy jsme jí ponechali víc manévrovacího prostoru, než bylo zdrávo. Naštěstí jsme její tlak ustáli a sami vsítili důležitý postupový gól. Přečkali jsme pak i závěrečnou čtvrthodinku, kdy si Pražané snažili vynutit srovnáním skóre alespoň penaltový rozstřel. Jsem spokojen, že jsme se tomu vyhnuli, protože ten je vždycky nevyzpytatelný. Všichni se už nyní těšíme na 2. kolo, které se stane pro Podřipsko, troufám si tvrdit i celé Litoměřicko, opravdovým fotbalovým svátkem,“ nepochyboval kouč vítězů Marián Řízek.

„Z naší strany to byl velmi dobrý zápas. Už v prvním poločase jsme si vytvořili několik příležitostí. Podařilo se nám však skórovat až po změně stran, kdy dobrý dlouhý míč za obranu zužitkoval Laušman.

Erik Kwame už nestihl míč vykopnout z brány. Pracovali jsme dobře v defenzivě,“ poznamenal roudnický asistent Pavel Dohnal.

Mojmír Strachota, Ladislav Pokorný