Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Roudnice měla výborné výsledky v přípravě, hraje technický fotbal, ale umí i přibrousit. Věděli jsme, že po nás půjdou, na internetu se chvástali, že sem jednou vyhrát a že nás to bude bolet. Zápas byl hodně o soubojích, ale dobře jsme se na ně připravili. Důležité bylo, že jsme šli do vedení, když to Bezďa krásně zatáhl a na mně bylo už jen trefit to do brány.

Za stavu 1:0 jsme šli do oslabení, takže jsme věděli, že to bude ještě boj a že budeme muset nechat na hřišti víc, než kdy jindy a zkusit to z brejků, což se dvakrát povedlo. Soupeř jen korigoval, jinak neměl nic, což mě překvapilo, jak byl vpředu bezradný. Věděli jsme o Svátkovi, který výborně sklepává balony pro ostatní, jako u nás Franta Dvořák, jenže stopeři Chochy a Bauí dnes zahráli výborně a k ničemu ho nepustili, takže o poločase střídal. Který z těch mých tří gólů se mi nejvíc líbil? Jsem sváteční střelec hlavou, takže tou hlavou od břevna, i když jsem si v první chvíli nebyl jistý, že je to gól. Je to můj druhý hattrick v ČFL, jeden jsem dal proti Varům, takže mě určitě čeká nějaký příspěvek do kasy."

Trenér Jiskry Stanislav Purkart: „S Roudnicí jsme to nechtěli otevřít naplno, abychom ji nepouštěli do šancí. Síla soupeře tkví v ose Svátek, pod ním Hrdlička a vzadu zkušenost. Svátka, když ho to baví, tak je ho plné hřiště, proto jsme mu to chtěli znepříjemnit. Povedlo se, dnes byl nulový a střídal. Po vyloučení Beránka jsme posunuli Bártu na beka, Došlý šel na hrot. Hráli jsme pak v rozestavení 4 4 1 s tím, že budeme bránit na vlastní půlce, nebudeme se tak vytahovat, aby tam nešly dávat dlouhé nákopy. Tím jsme nemuseli tolik běhat a šetřili síly.

Zároveň jsme ale nechtěli zuby nehty bránit stav 1:0, řekli jsme si, že využijeme každé možnosti Došlým, Bezděkem nebo Dvořákem, což nám díky Petrovým gólům vyšlo. Mrzí mě vykázání na tribunu, nechal jsem se vyprovokovat. „

Útočník SK Roudnice Jan Svátek: „Se svým výkonem nejsem spokojen vůbec, o poločase jsem střídal, protože jsem se neprosadil. Měl jsem za úkol chodit do koncovky, neměl jsem se moc zapojovat do kombinace, což mě nevyhovuje, ale trenér tak rozhodl. Že jsme byli málo nebezpeční? To vyplývá z toho, že i když jsme hráli proti deseti, hráli jsme zbytečně se sedmi lidmi vzadu a nedostávali jsme se ve větším počtu do vápna. Věděli jsme, že Domažlice mají dobrý mančaft, což ukázaly. Minulý rok jsem tu byl jako divák po operaci kolene, tehdy to bylo obráceně. Dali jsme první gól a od toho se to pak vše odvíjelo."

Trenér Roudnice Pavel Janeček: „Určitě jsme sem nepřijeli prohrát a předvést výkon, který jsme tu nakonec předvedli, se spoustou chyb vpředu i vzadu. Chtěli jsme hrát aktivně, ale domácí na nás vlétli, jasně nás předčili v útočné fázi svou dravostí a touhou po vítězství a od toho se vše odvíjelo. Pak jsme hráli v jedenácti proti deseti, úvodních patnáct minut druhé půle jsme se tlačili dopředu, čekalo se, kdy dáme gól, ale domácí uhodili a bylo po zápase, který jsme nakonec dohráli bez dvou vyloučených.

Smekám před domácími, že i v deseti hráli tak, jak hráli. Domažlice jsme viděli v generálce, věděli jsme o nebezpečných standardkách, že mají vysoké hráče, kteří do toho chodí důrazně, že mají levou stranu silnou. Věděli jsme o nich vše, ale pak si to rozdali kluci jedenáct proti jedenácti a domácí byli prostě lepší. Přišlo hodně lidí, hezká atmosféra, Domažlice si to užily."