Fotbalový univerzál, který v tomto ročníku hrál v obraně, v záloze i v útoku, je postrachem soupeřů. V utkání s Chomutovem byl jeho gól vítězný a vzhledem k tomu, že Kunice překvapivě padly v České Lípě, Roudnice se opět přiblížila lídrovi soutěže na tři body. Tým z Podřipska začal domácí zápas jako už tradičně mizerně a prohrával v poločase 0:1.

„První poločas jsme hráli bez kombinace, bez pohybu, dostali jsme smolnej gól, když po dobře zahraném přímém kopu Peci (Pechatý – pozn. aut.) zachytil míč a bohužel trefil Váňu (Vaňka – pozn. aut.), od kterého se odrazil míč do brány. Druhý poločas jsme přidali na aktivitě, jak už to v domácích zápasech bývá, a vyplatilo se to. První gól byl trošku náhodný, padl totiž z centru. Před druhým jsem nahrával Brožíkovi mezi obránce, ten si zkušeně hodil míč a gólman ho musel faulovat. Následnou penaltu jsem se štěstím proměnil. Potom už jsme si výsledek pohlídali, měli jsme štěstí a můžeme děkovat za tři body," řekl Macháček.

Do druhého poločasu poslal trenér Janeček na hřiště Vobořila, který vystřídal nevýrazného Doležala a hra Roudnice se oživila. „Souhlasím. Troufám si říct, že kdyby nenastoupil, tak tři body nemáme. První půle byla od nás hrozná, k tomu bych se nerad vracel," krčí rameny sniper, který se zabydlel v útoku a střílí jeden gól za druhým. „Mám radost z těch gólů, mohlo jich být i víc, ale především jsem rád, že pomáhám mužstvu bodovat."

V útoku má Macháček kamaráda Vítězslava Brožíka, se kterým hrají naslepo. „Výhoda je to velká, když hrajete s někým, kdo má ligové zkušenosti. Většinu gólů mi připravil on. Od doby, co jsem v Roudnici, jsem nastoupil snad na všech postech kromě útoku. Teď mě tam trenér Janeček postavil a určitě se to Roudnici vyplatilo.

Hraje se mi skvěle na podhroťákovi, trenér mi tam dává všechnu volnost. Jsme jediný tým v ČFL, který zatím ještě neprohrál venku. Vedení po nás chce dvanáct bodů ze čtyř zápasů. Nám se doma herně nedaří a potom to musíme dohánět venku. Můžeme být rádi, že jsme udělali už tolik bodů."