Listujeme-li fotbalovou kronikou vašeho oddílu, sotva v ní najdeme bídnější kapitolu a bilanci než tu současnou.
Nebojím se říct, že jsem nezažil nic strašnějšího – ať jako hráč, nebo funkcionář.

Čemu tu fotbalovou hrůzu, jak ji definují i skalní, vy osobně přičítáte?
Odchodu zkušených opor, jakými byli gólman Krauskopf, stoper Bouda, nebo univerzál Vacek. Dále dost zásadnímu omlazení, nepřízni rozhodčích a v neposlední řadě individuální nekázni.

Tady asi máte na mysli především spostu červených karet.
Zkušený Divecký díky tomu odehrál za nás jen tři soutěžní střetnutí, Brožík dostal stop na tři utkání. Hora dostal podmínku. Jen Tupý vyfasoval červenou za fauly ze hry, nikoliv za řeči.

Nelze se nezeptat na Diveckého, o němž příznivci hovoří v duchu, že je hodně platný pro mužstvo, když hraje a ne když zpytuje v ochozech svědomí. Co vy na to?
Hovořili jsme spolu ve stejném duchu. Upozornil jsem ho po sezoně na to, že se buď srovná, nebo si bude muset hledat jiné mužstvo.

Několik střetnutí odehrál váš celek s nadhledem. Měl převahu, ale přesto odcházel nakonec poražen, protože v koncovce nula od nuly pošla.
Koncovka je naše velká bolest. Nejde pouze o jednoho bijce, kterého bychom pro zakončení potřebovali, ale hned o několik ofenzivních typů. Mezi těmi pak vůdčí osobnost, která by byla schopna nejen hru organizovat, ale i proměňovat vyložené příležitosti. Tahle zásadní absence je pro mužstvo prozatím víc než citelná.

Tady se přímo vnucuje další otázka. Počítáte tedy s tím, že do mužstva přijde nějaká výraznější posila?
Ano. Nejen jedna. Chceme tým posílit na postu brankáře a o další dva, tři hráče v poli.

Ztrácíte na místo, které zaručuje záchranu, čtyři body. Tušíte, kam tímto dotazem směřujeme?
Při tříbodovém hodnocení není co řešit – navíc celky těsně nad námi máme doma.

Tahouni v loňském ročníku – Corea a Goumbi se v třetiligové Hlavici neztratili, dostávali se do základní sestavy.
Oběma skončilo v tomto mužstvu na Liberecku hostování a vracejí se domů.

Prý vy osobně pracujete opět intenzivně na tom, že se už v lednové přípravě objeví vedle Afričanů Gnahouiho, Uky a Ahmeda i další dva Beninci a jeden fotbalista z Kamerunu.
To jsou přesné informace.

Z těchto hráčů se však mohou objevovat v jednom duelu pouze tři z nich.
Do základu budou nastupovat jen ti, kteří prokážou momentálně nejlepší formu.

Co je pravdy na tom, že před posledním zápasem přišel za vámi kouč Matouš s tím, že dává k dispozici svou funkci?
Přišel za mnou a rezignaci mi skutečně nabídl. Vážím si jeho serióznosti.

Při posledních domácích utkáních se objevoval po vašem boku někdejší prvoligový kouč Plzně Václav Rys. Stane se právě on pro odvety spasitelem číslo jedna?
Zvažuji všechna pro a proti. V této chvíli nejsem schopen odpovědět, převezme-li právě on naše první mužstvo.

Co není bez zajímavosti je fakt, že tým nastřílel 15 branek, ale z toho Uka, Ahmed a Gnahoui třináct.
To jistě samo o sobě vypovídá ledacos.

Aby se Sokol v divizi zachránil, bude k tomu zapotřebí v přípravné fázi odehrát alespoň desítku zápasů s kvalitními soupeři.
Jistě. Na tom se v této chvíli pracuje.

S čím ještě je spojen nezdar týmu po podzimu?
Vedle už uvedených záležitostí jsou to otázky důvěry. Pakliže se nedaří, vím z vlastní zkušenosti, že největším nepřítelem je mezi hráči vzájemná odtažitost. Ta není ani trochu dobrá. Neexistuje však recept, aby se stal opak pravdou. Přesto i touto cestou apeluji na celý tým, aby si každý jedinec uvědomil, že dobré výsledky dělá nejen na hřišti, ale i v kabině výhradně dobrá parta.

Autor: Mojmír Strachota