Pavel Janeček (trenér SK Roudnice): „Po rychlém gólu jsme se trochu zatáhli. Hosté, kteří mají dobrý mančaft, hráli na brejky a z jednoho také skórovali. Měli i další příležitosti, ale naštěstí pro nás je nevyužili. Za poločasových 1:1 jsme mohli být rádi. Ve druhém poločase jsme ale za delší konec provazu tahali my, tlačili jsme se do brány. Bohužel přišla chyba asistenta, který nás zastavil, když jsme šli sami na bránu. Ale na rozhodčí to svalovat nebudeme. Pak to bylo o štěstí, kdo dá gól.

Obě mužstva hrála s maximálním nasazením a zasloužila si bod. Bohužel. Chtěli jsme vyhrát. Soupeř byl v úvodu pohyblivější. Nevím, kde se připravoval, my byli jen dvakrát na trávě a ten přechod z umělky byl znát. Ve druhém poločase už jsme ale tlačili. Škoda, že se brzy zranil Brandejs, kterého píchlo ve stehně. Je lehkonohý a určitě by soupeře na tomto terénu zlobil, což v úvodu dokazoval."


Stanislav Purkart (trenér Jiskry Domažlice): „Asi 60 minut, tedy až do velké šance Došlého, jsme hráli aktivní fotbal, měli zápas pod kontrolou. Soupeři jsme nedovolili v podstatě nic. Kromě té jedné příležitosti, ze které padl gól. Nechci spekulovat, zda to byl faul, či nikoliv.

Víc mě mrzí, že jsme čekali na odpískání a úplně přestali. Tu situaci jsme měli dohrát. Gól by totiž nepadl. Věřím tomu, že kdybychom proměnili nějakou ze šancí a dali na 2:1, tak si odvezeme body tři. Ale i s tím jedním jsme spokojeni. Je to dobrý odrazový můstek."