Nezůstalo jen u taktiky předem proklamované někdejším odchovancem Slávie, dnes koučem Michalem Šimkem. Ovšem hráči FK Litoměřice, byť oslabeni o stopera Svobodu, Filipa Novotného, Tichého, ne zcela fit Grunerta dávali do zápasu srdíčko. Obrana si poradila s nebezpečným Vavrouškem, stíhala zablokovat střelecké pokusy ze střední vzdálenosti.
Vše, co prošlo za záda obránců, počapal s přehledem Divecký – stejně jako na protější straně Vaňák, který navíc stíhal dirigovat i obranu. Co ovšem do pauzy stihnout nedokázal, to byl přímák J. Dolejšky. Ten se trefil z parkety od brány vzdálené dobrých 28 metrů přesně k pravé tyčce, u níž byl strážce vilémovské svatyně o zlomek vteřiny později.
Po přestávce se obraz hry příliš nezměnil. Snaha hostí vyrovnat se míjela účinkem. „V druhé půli jsme už nebyli tak nebezpeční, jako v té první pětačtyřicetiminutovce, kdy jsme nedokázali využít dvě, tři velké příležitosti k tomu, abychom se dostali do vedení. Za to nás domácí nakonec po právu potrestali a zaslouženě zvítězili," nešetřil svůj tým vilémovský kormidelník Šimek, aby jeho protějšek Štefan Štefan Knapík konstatoval: „Přestože jsme museli v sestavě improvizovat, rád bych s kolegou Zunou klukům poděkoval za koncentrovaný výkon a nakonec za důležitý zisk tří bodů, který nás pořád drží v boji o eventuální návrat do divize."
Svým způsobem nešťastníkem víkendového zápasu se stal Matěj Dolejška. „Ty dvě příležitost jsem měl proměnit. Nestalo se tak proto, že jsem kopyto," nebral na svou ochranu žádné berličky litoměřický forward.
Litoměřice - Vilémov 2:0
• Branky: 34. J. Dolejška, 84. Rondoš, ŽK 0:4, poločas 1:0, r. Javorek, 310.
• Litoměřice: Divecký – Smetana, Matějka, M. Novotný, Hála – Hranička (80. Rondoš), Rapavý (63. Šikl), Grunert (89. Tomášek), J. Dolejška – J. Novotný (85. Čámský), M. Dolejška.
Mojmír Strachota