Co je pravdy na tom, že titul přeborníka Litoměřicka berete, ale I. B třídu nikoli?

Nechápu kdo a proč tyto spekulace šíří. Vždyť tato vytvořená „juniorka", nejdříve FK Litoměřice C, od nové sezóny FK Litoměřice B, už postupuje třetí rok po sobě a nikdy nikdo nezauvažoval postup vzdát.

Smekáme, ale současně se nutně ptáme, sloužit dvěma pánům není legrace. Ujal jste se, přesněji jste převzal trenérskou taktovku po kouči Grundovi, který se stal po volbách místostarostou Litoměřic.

Pavel Grund byl u vzniku tohoto mužstva. Dostal ho ze čtvrté třídy až do přeboru. Co rok to postup. Poté co se stal místostarostou, a tak ještě stačil v podzimní části udělat s týmem takový náskok, že jsme na jaře s kolegou Ekrtem jen dokončili jeho práci. Za jeho práci mu patří absolutorium.

FK dlouhodobě a efektivně pracuje s početnou mládežnickou základnou. Kolik odchovanců obléká dres divizního áčka a kolik béčka?

Začnu od konce. V B týmu je 80 procent odchovanců. V A týmu bylo v KP stejné procento. Teď v divizi je to kolem šedesáti. Myslím si, že toto nemůže říci mnoho klubů. Je to dáno tím, že si uvědomujeme, jak je důležité si vychovávat vlastní potěr. Například teď máme přípravky rozděleny po ročnících od 2010 do 2004, potom mladší a starší žáky a mladší a starší dorost. To čítá skoro 200 dětí.

Litoměřice B

Kdykoliv se potkáme s předsedou I. A třídního Sokola Pokratice Pavlem Šemelíkem i jinými, neopomenou zdůraznit, že spolupráce a především vstřícnost vedení litoměřického FK vůči nim je obdivuhodná. Podobná uznání jistě těší, současně má i svůj efekt v tom, že si odchovanci vašeho oddílu kopnou jako hosté I. A třídu?

Už když jsme před šesti lety přebírali FK, řekli jsme si, že jeden z důležitých bodů bude navázat korektní vztahy s okolními oddíly. Ti, co na tuto spolupráci přistoupili, teď z toho mohou těžit. Sokol Pokratice je nejen geograficky nejlepší volba, ale také co se týká korektnosti jeho vedení. Co se řekne, to platí. Což není u všech oslovených bohužel bráno jako standard. Naše spolupráce funguje na principu reciprocity. Sokol nám uvolňuje talentované děti a my jim poté poskytujeme hráče, kteří se nedostanou do divizního kádru. Spokojenost je poté na obou stranách.

Už jsme naznačili, že sloužit, byť na dobrovolné platformě, dvěma pánům, není procházka růžovou zahrádkou. I na úrovni okresu se přece musí pravidelně trénovat?

Sport, pokud ho chcete dělat vážně, není nikdy růžovou zahrádkou. Stojí to spoustu času, odříkání a potu. S B týmem trénujeme dvakrát týdně, ale popravdě je to málo.

Na druhé straně máte určitě dokonalý přehled o talentovaných hráčích, které jistě po vzájemné konzultaci doporučujete koučům A mužstva Štefanu Knapíkovi a Pavlu Zunovi?

Důležité je zavést systém a poté ho dodržovat. Ideální je propojit spolupráci: A tým starší dorost B tým C tým. Pokud tento prolínací systém funguje, máme přehled o všech hráčích, jejich výkonnosti atd. Není pak náhoda, že starší dorost je třetí v KP, B a C tým na postup ve svých skupinách a A tým jako nováček atakuje nejvyšší příčky v divizi.

Když už je řeč o nejvyšší soutěži okresu, soudě podle výsledků jeho přeborníků v I. B třídě patrně kvalitu má.

Okresní přebor má určitě svou kvalitu, ale myslím si, že já nejsem ten pravý, který by to mohl objektivně zhodnotit. Má trenérská praxe byla vždy u mládeže. Tam je to přece jen jiné. Teď u B týmu prožívám v přeboru premiéru jako trenér u dospělých. Každopádně je to zajímavá zkušenost. Na jednu stranu se tam vyskytují velmi vtipné situace, které se snažím popsat v referátech o utkání na našem webu, na druhou stranu si kluci asi trošku stěžují, že je dostáváme pod větší tlak než byli zvyklí.

Radek Bania

V divizním programu se mohli fandové rezervy dočíst, že oslavy postupu proběhnou v Mlékojedech, kdy budete v posledním utkání hostit Mšené lázně.

Oslavy postupu budou po posledním zápasu sezóny. Tím bude 13. června mač se Mšenem. Bude se točit pivo zdarma, Marek Ženkl se postará o hudbu, uděláme společnou fotku se všemi, co se o postup zasloužili. Chtěl bych, aby si to kluci užili. Moc si to zaslouží. Vždyť za tři roky, co se tento tým dal dohromady, v mistrovských zápasech šedesátkrát vyhrál, třikrát remizoval a jen pětkrát prohrál.

Zásadní otázkou je, že jeden by se mohl dříve, nebo později s posezu na několika židlích s prominutím zbláznit. Přestože jde o zmíněné funkce dobrovolné, stíhat tu předsednickou, trenérskou a především zaměstnání v Roudnici nemůže být brnkačka?

Na rovinu, není! Na jedné straně je to jeden velký stres, ale na druhé straně, když vidíte, že přicházejí úspěchy, znova vás to nabíjí. Samozřejmě důležitou podmínkou je pochopení v rodině. A jelikož manželka je také sportovkyně, je velmi tolerantní. V červenci se však rodina rozroste o malou Terezku a to pak teprve bude fičák.

Zůstanete i po postupu u kormidla, nebo předáte vedení B celku?

Jarní část soutěže jsem vzal z výše uvedených důvodů po odstoupení Pavla Grunda a během pár měsíců mi tihle šikulové přirostli k srdci. Je v nich velký potenciál a proto je potřeba, aby se jim na sto procent mohl věnovat dobrý trenér. Jednoho mám v hledáčku a doufám, že to vyjde. Každopádně si to jméno nechám pro sebe a první, komu to řeknu, budou hráči.

Abychom nehodnotili jenom tým vašich svěřenců, kdo se vám ze soupeřů po fotbalové stránce nejvíc zamlouval?

V této soutěži se pohybuji půl roku a s každým soupeřem jsem hrál pouze jednou. Takže můj názor je velmi subjektivní. Abych řekl pravdu, já hodnotím soupeře hlavně podle toho, jakou taktiku na naši hru zvolí. Například velmi dobře hrající Velké Žernoseky s námi chtěly hrát otevřenou partii a to jsem po prvních pěti minutách věděl, že dopadnou hodně špatně (1:11 a 0:13). Naopak o poznání hůře hrající Polepy „zaparkovaly" autobus na velkém vápně a naši mladíci se jen velmi těžko probíjeli do šancí (2:3 a 2:0).

A co nováček z Radovesic, který staví základ na šestce zkušených, nicméně už starších divizionářů?

Jedním slovem mazáci. Kluci, kteří prošli vyšší soutěží a přesně věděli, jak mají hrát a v obou vzájemných zápasech to byl hezký a vyrovnaný souboj.

Co nelze opomenout, to je starost o vedení FK a o A mužstvo, rezervu, a hlavně dlouhodobou péči o desítku mládežnických mužstev, což představuje v reálu hromadu obětavé práce, nemalé, aby váš klub fungoval tak, jak funguje?

Jednoduchá odpověď. Nehrát si na prezidenty, předsedy, ale chvíli být trenér, chvíli svářeč, ve volné chvíli napsat zpravodaj, při zápase áčka se vtělit do hlasatele, předtím upravit fanshop a ve volných chvilkách navštívit tréninky a zápasy všech týmů. Pryč jsou doby, kdy stačilo, aby se šéf klub přišel podívat jednou za 14 dní na zápas áčka. U nás máme ve výboru partu lidí, kteří ve svém volném čase a zadarmo pracují pro klub. Všude říkám, že jsme rodinný klub.

Vaše resumé k tomu všemu, co bylo ze strany předsedy kormidelníka řečeno?

Ze strany předsedy bych touto cestou chtěl poděkovat všem našim trenérům, hráčům a funkcionářům za skvělou práci, kterou pro klub dělají. Věřte, že si toho moc vážím a je jasné, že bez nich by FK nemohl existovat.

Mojmír Strachota