Pouze v jediné sezoně obsadili svěřenci šéftrenéra Josefa Jíchy a jeho asistentů Josefa Matouška, Karla Zajace a Gustava Ondrejčíka druhé místo.
Hned na úvod tohoto bilancování ovšem Josef Jícha zdůraznil: „Třetí ligu zřejmě opět hrát nebudeme. Tím spíš, když nás teď čeká velmi zajímavé derby přes kopec s nováčkem divize Sokolem Zápy.“

Váš názor na roudnický SK, který skončil druhý?
Roudnický SK, bude–li ČFL hrát, se v této soutěži neztratí. V loňské sezoně postoupil Chomutov a hraje v pohodě, předtím Česká Lípa – také v pohodě. A to letos byla divize B bezesporu nejsilnější divizní skupinou, takže o Roudnici strach nemám. Má ohromný areál a kvalitní management, který je zárukou toho, že Roudnice bude hrát v ČFL důstojnou roli.

Pakliže bychom prošli nedávno skončeným ročníkem, nevstoupili jste do něj právě podle vašich představ. Do Dubí k utkání proti prvoligové juniorce Teplic jste museli cestovat dvakrát.
Poprvé se stalo hřiště močálem. Hrát se nedalo. Do odloženého zápasu nastoupilo v základu soupeře hned sedm hráčů prvoligového A týmu, kteří hned v sobotu nastoupili na Baníku Ostrava. Takže taková posila musela být znát (3:0). Přestože jsme vysoko prohráli, nebyli jsme zase až tak horším celkem.

Druhou porážku jste utržili až ve 26. kole v Roudnici.
Přesto jsme měli půlhodinu navrch a dostali se do vedení. S přibývajícím časem jsme se dopouštěli, zejména ve středu pole, taktických chyb, které domácí nakonec zúročili ve tři body.

V minulých ročnících jste třetí ligu odmítal s poukazem na to, že pro Jirny je divize odpovídající soutěží. Navíc jste argumentoval obdobně jako mnozí jiní tím, že ČFL není díky startům profíků prvoligových a druholigových rezerv, v nichž jsou hráči širších kádrů, soutěží regulérní. Platí váš názor dosud?
Toto tvrdím stále. A vidíte, letos nastávají změny, takže bude–li vše podle předpokladů a bude–li od ročníku 2012–2013 soutěž juniorek, pokusíme se s Viktorií postoupit do ČFL.

Je nějaký zápas, který byste si nerad v nové sezoně zopakoval?
Zřejmě zápas s rezervou Kladna, kde hráli hráči A týmu. Za třicet let u fotbalu jsem tolik borců, co se domnívají, že mohou hrát za Real Madrid či Barcelonu, v jednom rezervním týmu neviděl. Chybí jim respekt, úcta a hlavně fotbalové umění. Je mi jich líto.

Bez problémů jste si dvakrát poradili s nováčkem z Polep, který má v kádru hned několik zkušených fotbalistů.
Nedomnívám se, že by to bylo tak snadné, hlavně v Polepech byli domácí dvacet minut lepší a nebýt dvou slepených branek po sobě, kolem 23. minuty, kdy první byla skoro vlastní a druhá byla vlastní, byl by zápas velice vyrovnaný a těžký.

Sdílíte názor mnoha svých kolegů, že B skupina patří v divizi k nejnáročnějším?
Rozhodně ano. Po divizi C, která bývala léta nejsilnější, toto již druhým rokem lze říci o divizi B.

Výraznou postavou Viktorie byl někdejší střelec Sparty Marek Kincl. Bude pokračovat, nebo to ve svých 38 letech definitivně balí?
Mára střílí v pohodě. Je při chuti a bude ve Viktorii pokračovat. Neumím si představit tým, který by se zbavil hráče, který dává tolik branek.

Přestože je relativně dost času, s jakými změnami v kádru SK Viktorie počítáte pro další sezonu?
Změny určitě nastanou, stejně jako každý rok, je to pro ozdravení kolektivu a hry vždy velice důležitá činnost, která nám právě napomáhá držet se po celých pět let na špici. Admira měla kolektiv tři roky pohromadě a letos měl podle jejich předpokladu přijít kýžený efekt v podobě postupu do ČFL, ten se ale nedostavil. Prostě již nebyl vítězný duch.

Mojmír Strachota