„Snad jen to, že nic nebudeme lámat přes koleno. Přesto se pokusíme v soutěži udržet.“

Domníváte se, že je to v silách současného šestnáctičlenného kádru? V průběhu podzimu jste měli hned pět lidí dlouhodobě na marodce a na té dosud jsou Milan Prágl s Hniličkou. Občas chyběla i největší opora stoper Malíř.
Je. Už proto, že jde o správnou partu klubistů. Standovi Malířovi patří velký dík, protože často přijel, přestože byl pracovně zaneprázdněný.

Třetí místo od konce může být i pro sebevětší klubisty psychicky svazující.
Mohl bych s vámi souhlasit, nicméně taková situace může být současně při zdravém nabuzení party i povzbuzující. V duchu: „Takhle to přece, hoši, nehodláme nechat.“

Po hodnocení ročníku 2007 – 2008 jste si nebral servítky. Tvrdě jste zaútočil na rozhodčí, že v mnoha utkáních nepískali rovinu.
Nic se nezměnilo. V některých zápasech nám to arbitři dávali nepokrytě najevo.

Dokážete být i tentokrát adresnější?
Jde jenom o fotbal, tak proč bych měl držet s prominutím pusu a krok. To, co s námi provedl sudí Druga v Libotenicích, to se nelíbilo ani některým domácím fandům, natož nám. Ani na disciplinárce jsem neměl sebemenší důvod pokorně strkat hlavu mezi ramena.

Konkurence ovšem i o Černivi tvrdí, že ne vždycky je u vás všechno čisté.
Takovému tvrzení se musím srdečně zasmát. Nevím, kde dnes mají dostatek financí na to, aby je strkali tam, kam nepatří. Jistě mi každý velmi dobře porozumí, co a koho tím myslím.

Prý jste relaxoval po tom všem s černivskou partou u syna Romana v předměstí Mnichova. Navíc s dvěma soudky pivka a v družné pohodě.
Roman se stěhoval do nového, takže jsme mu s klukama trochu s tím stěhováním pomohli. Navečer jsme si pak k těm soudkům sedli. Dali jsme tak přednost dobrému českému pivku před bavorským.

Otázka z trochu jiného soudku – synův Unterhaching má na dostřel špičku III. ligy Paderborn, berlínský Union. Je po podzimu pátý.
Roman je přesvědčen, že se v odvetách mohou prosadit alespoň do baráže o II. ligu, kam tento mančaft tradicemi bezesporu patří. Vždyť hrával dokonce mezi elitou, o čemž by určitě mohla vyprávět i někdejší opora tohoto FC Günter Bittengel, současný kouč pražské Dukly.

Pomoc ze strany Romana vašemu celku neskončila?
Stará se nám nadále o materiální stránku, která není z ekonomického hlediska ani náhodou zanedbatelná.

Kdo opouští kádr Sokola v zimní pauze?
Hostování skončilo Fišerovi z Děčína, Jánovi z Ústí nad Labem a Voborskému z Čížkovic.

Toho posledního byste prý chtěli získat v jarním přestupním termínu natvrdo.
Chtěli a doufáme, že se s čížkovickými funkcionáři na přestupu dohodneme.

Nezapomněl jste na nedávnou velkou oporu mužstva gólmana Marka Radimského?
Nezapomněl. Požádal nás, aby mohl i pro jaro prodloužit své hostování v byšické Vitaně. S největší pravděpodobností Vitaně vyhovíme.

Kdy zahajujete zimní přípravu na velmi náročné jaro?
Sejdeme se symbolicky už na Nový rok. Potom každou středu v brozanské sportovní hale a o sobotách na našem hřišti.

Jistě neopomenete ani veledůležitou herní přípravu.
Tu absolvujeme na umělé trávě v Děčíně, kde na nás čeká náročná sedmička kvalitních testů s velmi dobrými soupeři.

Na závěr ještě váš pohled na tabulku. Kdo se bude radovat z postupu, kdo naopak spadne?
Z mého subjektivního pohledu vidím nahoře hned tři, čtyři mančafty, které mají na to, jít výš. Dole toho černého Petra nepřeji nikomu – natož nám.

Zůstalo v našem rozhovoru něco nedopovězeno?
Nejen moje velké přání a víra, že by se lidi konečně mohli k sobě – nejen nahoře, ale i dole – začít chovat mnohem pokorněji a upřímněji než tomu bylo dosud.

Autor: Mojmír Strachota