Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„O spokojenosti se tady opravdu nedá vůbec hovořit. My jsme měli o našem postavení před sezonou úplně jiné představy. Bohužel se to všechno začalo odvíjet od letní přípravy. Na první trénink mi přišlo 14 lidí. Z toho ovšem bylo pět zraněných, někteří dokonce dlouhodobě. Pak se ti, co byli na marodce, postupně pomalu vraceli na hřiště. To se nutně muselo projevit na jejich výkonech. Ale do týmu jsme přivedli také jiné hráče, o kterých jsme byli přesvědčeni, že nám pomohou především ve středu pole. Přišel Putík, Hrdlička, Vacek, ten ale začal hrát až někdy kolem šestého kola. Pak se v týmu objevili také kluci z fotbalové farmy Polák a Šmidrkal, kteří prokázali, že mají v kádru své místo. Bohužel. Máme 29 bodů, což je oproti předpokladům ztráta tak šesti bodů. Když chcete hrát o postup, musíte mít kolem 35 bodů po půlce. Pokud to mám zhodnotit celkově, tak tenhle půlrok byl pro mě, jako pro trenéra, asi vůbec nejhorší. Jak výsledkově, tak hlavně herně. Odehráli jsme snad jen dva zápasy podle mých představ. S Bílinou a pak ještě půlku s Proboštovem, jinak to bylo trápení," říká Fečo.

Na jaře jste se v brance mohli spolehnout na Ancina, ten však odešel. Byla to pro vás velká ztráta?
My jsme věděli, že s ním nemůžeme počítat. Určitě jsme mu přáli vyšší soutěž. Podle mého názoru minimálně na druhou ligu má. Měli jsme pak rozjednaného Patrovského, který nám však den před dohodnutým datem řekl, že k nám nepůjde. S takovou neseriózností jsem se ještě nesetkal. V této soutěži to tak ale asi buhužel je. Dostali jsme se pak do velkých problémů. Obvolal jsem snad deset ligových týmů, gólmany sháněl všude. Nakonec jsme udělali Honce, ke konci chytal Bezkočka. To jsou mladí brankáři, kteří chybu udělají. Ale na ně bych ztráty svalovat nechtěl. Zatímco na jaře nám hrála výborně celá obrana, na podzim to bylo nesrovatelné. A to z různých důvodů. Možná se i hráči po dobrém jaru, kdy jsme získali 35 bodů, dostali sedm branek, předváděli solidní, ne dobrý, ale solidní fotbal, uspokojili. Ke konci podzimu teď třeba už chtěli, ale nepodařilo se jim to znovu nastartovat. Nešlo to. Odehráli jsme dobrý zápas s Bílinou, pak ještě určitou sekvenci s Proboštovem. Víc nic.

Tohle mužstvo je strašně pohodlné. Místo toho, aby soupeře třeba za stavu 2:0 dorazilo, vypne. Pak inkasujeme a trápíme se. Ten mančaft není pracovitý. Do všeho musíte hráče nutit. Vloni jsem zavedl nějaké pořádky. Kluci to brali, měli chuť učit se zónovou obranu, nové standardky, ale to všechno jakoby je po roce opustilo. Zdá se mi, že jsou se současnou situací spokojení.

Což ale pro vás musí být flustrující.
To samozřejmě. Pokud totiž máte některé hráče skoro přemlouvat, aby na hřišti popoběhli, přišli na trénink, je to těžké. Nebýt tady pana Kašpara, tak jsem skončil. Myslím, že za sebou za deset let trénování nějaké úspěchy mám. S mančaftem jsem nebyl nikdy horší než čtvrtý. Ale pokud ti kluci něvěří tomu, co jim říkám, tak je to špatně. Přitom to asi své ovoce nese. Hráči ale musí dodržovat základní věci. My však nemáme páky na to, abychom jim něco zarazili. V lize třeba můžete strhnout peníze, na této úrovni ne. Musíte hráče přesvědčit, aby brali vaši filozofii za svou.

Budete vůbec posilovat? Podle toho, co říkáte, to ani nemá význam.
Roudnice má tradici, pořád je o co hrát. Ztrácíme pouze tři body na druhé Neštěmice. A víme, co se ve světě děje. Muže se stát cokoliv. Nikde není psáno, že se nebude postupovat od nás třeba z druhého místa. My si zkrátka nemůžeme dovolit nechat to být. Nevydařený podzim je poučením pro všechny. Proto jsme v kontaktu asi se sedmi hráči, kteří prošli II. a II. ligou. Potřebujeme zkušenost, mladíků máme v týmu opravdu dost.

Nešlo by být přece jen trochu konkrétnější?
Zatím ne, jednáme. Musím ale zdůraznit, že sehnat hráče do Roudnice je docela velký problém. Leží totiž mezi Prahou a prvoligovými celky ze severu. I proto tady hrají v drtiv většině domácí kluci. Ti zkrátka ale nejsou tak zkušení. I když třeba kopali divizi, tak ji kopali tady, nikde jinde. A to je znát. Třeba by si pak i víc vážili zázemí, které Pod lipou je.

S desetibodovým náskokem je na čele Vilémov. V čem je lepší?
Za Vilémov kope pět, šest kluků, kteří prošli II. a III. ligou. Třeba Hyka, Šmalcl, Loos, ten trenér tam má strašně ulehčenou práci. Ti kluci to prostě umí. Hrají efektivně, dávají hodně branek. Mají kvalitu i zkušenost dopředu i dozadu. Když se podíváte na naše mužstvo, tak něco odkopáno má pouze Pavel Putík. V jednom utkání jsme dokonce měli na place hned osm hráčů do 21 let, to musí být vidět.

Trápili jste se v koncovce. V té by vám mohl pomoci třeba exligový Roudničák Pavel Veleba. Oslovili jste ho po návratu z ciziny?
My jsme měli zájem už předtím, bohužel se rozhodl pro někoho jiného. Ale tak to ve fotbale chodí, je to jeho svobodné rozhodnutí. Do Roudnice se mu nechce.

Kdy se se svými svěřenci znovu setkáte?
Přípravu na jaro zahájíme 7. ledna.

Zúčastníte se nějakého turnaje, nebo zvolíte model jako v loňském roce?
Žádný turnaj hrát nebudeme, o víkendech nás ale čekají přáteláky. Vesměs s týmy přeboru a divize, je tam ale i nějaká I. A třída.