Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Při ohlédnutí za neúspěšným pololetím sezony 2008 – 2009 nedávno předseda klubu Antonín Kühn naznačil, že změnu na postu hlavního kouče nevylučuje. Na otázku, zda–li to nebude náhodou zkušený Václav Rys, poznamenal, že s největší pravděpodobností ano. „Představil jsem ho hráčům před tréninkem 9. prosince. Jsem moc rád, že se nesnadného úkolu zachránit pro Brozany soutěž ujal,“ konstatoval šéf klubu. Současně vysvětlil, co vedlo management Sokola k tomu, že dosavadní trenéři Dalibor Matouš a Vlastimil Calta zůstávají u celku jako Rysovi asistenti. “Jsme přesvědčeni, že jde o racionální rozhodnutí. Václav Rys tak bude mít k dispozici z první ruky potřebné informace – nejen o herních, ale i o ostatních důležitých záležitostech kolem mužstva.“ Předseda má už také vyhlédnuté posily pro jaro. „Přijde gólman Vacho z Náchoda/Deštné, který chytal v Chebu, dále exteplický stoper Novák, jakož i útočník Pavel Veleba.“

Nový kouč v úvodu připomněl svou bohatou ligovou hráčskou kariéru. „Ta je čitelnější než Alšův slabikář. Nehrál jsem nikdy nikde jinde než v ústecké Armě, která jen několikrát změnila svůj název – od ligy po divizi.“

Je pravdou, že jste se stal vedle nesmrtelného Standy Ehnerta největší trvalkou Army?
Máme oba na svém kontě přes tisícovku duelů. Přesnou statistiku po mně ovšem nechtějte. Tu jsem si nevedl.

Počátky vaší trenérské kariéry spadají rovněž do Army?
Od mládeže až po dospělé.

A krajské výběry. Pak přišla nabídka z druholigové Vagónky Česká Lípa.
V ní jsem získal důležité zkušenosti, které jsem zúročil v ligové Plzni. Odtud jsem odešel do Mladé Boleslavi, následně druholigové italské Aosty. Po návratu jsem vedl mimojiné i Roudnici, Neštěmice a naposledy jako šéftrenér do ČFL postoupivší Písek.

Tak úspěšně, že si vás vyhlédli do stejné funkce českolipský výkonný ředitel Tomáš Karlík a jeho pravá ruka Roman Hejna.
I to je pravda. Ale pan Kühn se s nimi dohodl na tom, že se pokusím udělat pro záchranu Brozan v divizi maximum.

Což by neměl být zase až tak – při pohledu na tabulku – zásadní problém.
Neměl. Za předpokladu, že žádný z českých týmů nespadne z II. ligy, protože to by se projevilo následně i sestupy z ČFL a divize. Za takovýchto okolností by byla naše situace mnohem složitější.

Ze tří skupin divizí by šlo dolů deset mužstev. Ten desátý s nejhorší bilancí ze všech skupin. Na Benešov, popřípadě Milevsko z áčka, Kunice z céčka máte manko sedmi bodů, na Nový Bor z béčka čtyři. Sedm bodů je skutečně dost – i při tříbodovém hodnocení.
Někomu se těch sedm bodů může jevit jako zanedbatelný rozdíl. Kdo ale zná kvality zmíněných celků, pak to manko není zase až tak snadno smazatelné.

Vezměme raději v úvahu onu přijatelnější variantu záchrany.
Na Blšany ztrácíme jeden, dvanáctou Toužim tři a na Nový Bor čtyři body.

Ty čtyři na Nový Bor nejsou rovněž nestravitelným soustem. Tím spíš, když skláři na tom prý nejsou ekonomicky právě nejlépe.
Vzhledem k tomu, že se i v tomto regionu motám, vím, že Novoborští by měli mít náklady spojené s odvetami pokryté. Takže nelze spekulovat, ale snažit se uhrát i s nimi co nejpřijatelnější výsledek.

Jaké poznatky jste si odnesl ze zápasů Sokola, které jste sledoval v závěru podzimu?
Achillovkou je hrubá osobní nekázeň. Pocity křivdy se nedají řešit popudlivě vůči sudím, protihráčům, fandům. Ze hry tak rychle vyprchá koncentrace. Pokud hoši pochopí mé jednoznačné pokyny: držet pusu a dodržovat taktiku, potom záchrana nemusí být jen snem.

Určitě jste si povšiml i slabiny týmu, která hned v několika duelech sehrála podstatnou roli – horších výkonů středopolařů.
O konstruktivní fotbalisty je bída na všech úrovních českého fotbalu. Divizi, Brozany nevýjimaje. Přitom právě ve středu pole se rodí základy úspěchu. Proto na těchto otázkách musíme i s těmi hráči, kteří na těchto postech kopou, cílevědoměji zapracovat.

Pokud by se vám to povedlo, určitě by se neopakovaly porážky o gól jako doma s Č. Lípou, venku s Č. Brodem?
Souhlasím. Přitom nejde o neřešitelné problémy, které bychom neměli zvládnout – za předpokladu osobní, potažmo herní kázně.

Dokážete postavit do latě i exligového Radka Diveckého, který byl mnoha rozhodčím solí v očích?
Netřeba ho stavět do latě. Znám nejen Radka, ale celou jejich rodinu. Nepochybuji, že si on jako jeden z prvních uvědomí, jak se má na hřišti chovat a půjde oproti podzimu na jaře naopak ostatním hráčům příkladem. I s vědomím, že mu arbitři opět nedarují ani vlásek.

Co říkáte jarnímu rozlosování?
Je pro nás relativně příznivé. Důležitých bude sedm kol. Hostíme mimo jiné Litvínov, Chodov, Blšany Toužim. V těchto zápasech bychom měli zabodovat naplno. Ani ze hřišť Kladna B, velmi dobrých Čelákovic, zejména ve 20. kole z Nového Boru bychom neměli odjet s prázdnou. Těchto sedm duelů nám dá dostatečně jasnou odpověď, jestli záchranu zvládneme či nikoliv.

Autor: Mojmír Strachota