To byste to ale nesměl sám po téměř čtyřicítce ročníků strávených v Sokole Bříza zabalit…
Nebylo vyhnutí. Zranění si vyžádala reálnou daň.

Za čtyři roky, co jste šéfem Podřipanu, máte s výborem, kabinou několik důvodů ke spokojenému ohlédnutí.
Zabydleli jsme se v I. B třídě, a dokonce dvakrát koketovali s šancí jít o kvalitu výš. Oproti našim soupeřům nám však chyběl kousek nezbytného válečnického štěstí.

Vedle absence štěstíčka jste asi neměli radost ani z toho, že v důležitých momentech jste mívali na marodce kolem pěti opor.
Nemá smysl tady v jakékoliv rovině spekulovat. Na kdyby se nehraje.

Tak jako vždy odvedl kus poctivé práce kouč Milan Rosenkranc.
Poděkovali jsme mu za jeho přístup ke všemu, co pro Podřipan v době svého působení vykonal – zejména v situaci, kdy nás nečekaně opustil trenér Jiří Král. Nepotřeboval v té kritické chvíli příliš času na to, aby řekl, že to bere.

Které zápasy patřily k nejpovedenějším a které naopak k nejbídnějším?
Snad doma s již postupující Krupkou. Ale těch 5:1 nepřeceňujeme, protože jen v počátku se hrál vyrovnaný fotbal. Jakmile jsme se však dostali do vedení 2:0, bylo z herního nasazení soupeře cítit, že už mu o nic zásadního nejde. Zklamaly mě však Koštany a derby ve Straškově.

Jak se těšíte na sezonu, v níž odehrajete šest derby?
Přibyly Hrobce – soupeř, o němž nemáme sebemenší informace. Nevíme, co od tohoto SK můžeme očekávat.

Dojde k výraznějším změnám v kádru, nebo jste jej udrželi?
O Tyla má zájem Štětí. S vedením tamějšího klubu máme ze vzájemné dlouhodobější spolupráce dobré zkušenosti, takže v případě eminentního zájmu si myslím, že bychom se na hostování, případném přestupu dohodli.

A dohodl jste se prý i na tom, že spolu se stoperem Petrem Lédlem povedete mužstvo…
Petr má u všech kluků přirozenou autoritu – v kabině, na hřišti, mimo ni. Domluvili jsme se, že do toho půjdeme.

Kdy začínáte s přípravami na novou sezonu?
V polovině července (15.7.) v domácích podmínkách.

Co vás nejvíc tíží?
Starost o dorost, z něhož jsme už v mnoha případech přeřadili do A mužstva hned několik šikovných kluků. Břemeno zodpovědnosti za tuto věkovou kategorii přitom leží jen na bývalém hráči Jirkovi Fenglovi. Vůbec bych se nezlobil, kdyby mu byl někdo ochoten pomoci.

Komu byste chtěl ještě poděkovat za spolupráci?
V první řadě obecnímu úřadu za velkou pomoc. Snad neděláme obci v rámci kraje ostudu. Dál Stanislavě Švarcové a Lucii Stanislavové, že se nikdy k naší prosbě neotočily zády. V neposlední řadě bratrům Fenglovým a Jardovi Kutilovi, kteří odvádějí v souvislosti s péčí o hrací plochu obrovský kus práce. Nemohu zapomenout na Rudu Janouška, jehož absenci jsme při jeho dlouhodobých zdravotních problémech pociťovali.