Mužstvo jste před rokem dovedl k záchraně. Čekal jste, že budete v Litoměřicích pokračovat?
Dostal jsem nabídku, kterou jsem rád přijal. Nejprve jsem se ovšem musel zavázat, že si zvýším trenérskou kvalifikaci. Na podzim jsem ještě měl výjimku, v zimě jsem úspěšně absolvoval kurz.

Neobával jste se toho, že bude mít tým v nejvyšší krajské soutěži problémy?
Je pravda, že jsem do toho vstupoval trochu s obavami, přece jen jsme předtím hráli o udržení až do posledního kola a mužstvo se výrazně neposílilo. A pak přes zimu jsme přivedli pouze Hamzu, pro kterého to však bylo u nás smolné. Dvakrát si přetrhal vazy v kotníku.

Skončili jste devátí, získali 42 bodů. V tomto jste plán splnili určitě.
Když to zhodnotím celkově, tak si myslím, že ta sezona byla solidní. Už pět kol před koncem jsme byli v klidu, neměli záchranářské starosti. Kdyby mi před sezonou někdo řekl, že bodů bude 42, bral bych to všema deseti. Mohli jsme samozřejmě skončit i výš, střed tabulky byl hodně vyrovnaný. My jsme ale nezvládli poslední zápas v Chomutově, kde jsme nehráli dobře, takže je z toho deváté místo.

Společně s Vilémovem máte nejvíce remíz – devět. V tříbodovém systému je každý nerozhodný výsledek ztrátou.
Určitě. V úvodu soutěže jsme z osmi zápasů sedmkrát remizovali. Mrzí to hlavně v domácích zápasech. Na druhou stranu jsme vozili body i zvenku, takže to nebylo tak strašné.

Přebor vyhrál Řezuz Děčín před Vilémovem. Byl opravdu nejlepší?
Řezuz i třeba druhý Vilémov mají dobré kádry, ve kterých je spousta hráčů, kteří hráli vyšší soutěže. Ale myslím si, že třeba my jsme doma s Děčínem odehráli hodně smolný zápas, když jsme prohráli 0:1. Výkonnost celků, které hrály o špičku, kam počítám i Roudnici, byla o něco vyšší. No a na Děčínu bylo znát, že chce postoupit, čemuž podřídil všechno.

V průběhu jarní části se vám mužstvo podařilo o některé hráče posílit.
Podařilo se nám přivést Míru Tlatlu, který se u nás chtěl rozehrát po zranění, dobře zapadl do týmu i Víťa Koláček z rezervy. Na zápasy jsme jezdili v 16 –17 lidech, s šíří kádru nebyl problém. Někdy mě až mrzelo, že někteří museli sedět na lavičce a čekat na šanci. Ale některým se to vyplatilo. Třeba Dufek se dostal do sestavy až ve 4. jarním kole a vydržel až do konce.

V obraně vám často chyběl Michal Slabý.
Když se Michal věnuje pouze fotbalu, je pro nás v zadních řadách velkou oporou. Bohužel se zranil, takže na jeho místě stopera začal hrát Rapavý. Ten tu úlohu zvládl dobře, i když jako tvořivého běhavého záložníka je ho tam asi škoda. No a Michal Slabý bude asi muset ze zdravotních důvodů na radu lékaře skončit, má problémy s kolenem. U týmu každopádně zůstane, bude pokračovat jako asistent. Přátelský zápas s Teplicemi byl ale asi jeho poslední v litoměřickém dresu v pozici hráče.

Chystáte nějaké jiné změny?
Budeme muset posílit také na postu gólmana. Teď kryl záda Ekrtovi Kouba, ale po jeho vyloučení v Proboštově, kdy dostal červenou nepochopitelně na lavičce, se už neobjevil. Uvidíme, jak to bude dál s Kekulem, kterému končí hostování. Registrujeme sice také zájem o některé naše hráče, ale věřím, že se nám je podaří udržet. Ten tým hrál dobře. Pokud se ještě trochu zkvalitní, tedy doplní na těch dvou postech, můžeme být kolem šestého místa. Musíme ale také zapracovat na tom, aby byli schopni hráči své dobré výkony zopakovat. Jeden zápas zahrají třeba tři hráči výborně, ale o týden později jsou stejní hráči úplně mimo. A pak zase jiní. Stabilizovat výkony – to bude náš cíl.

Kdy začínáte přípravu na nový ročník?
V úterý 8. července. Budeme hrát turnaj v Dobříni, sehrajeme také zápasy se soupeři z vyšších tříd. Plánujeme asi týdenní soustředění v domácím prostředí, které se konečně lepší. Do přípravy vezmeme i hráče z dorostu a B týmu. Nejdeme cestou drahých nákupů, pracujeme v drtivé většině s odchovanci. Vždyť i u mládeže jsou v pozicích trenérů bývalí hráči, což je jedině dobře.