Zakotvil v celku lídra okresního přeboru – v hrobeckém SK. Patří díky své univerzálnosti k oporám mužstva, které vedou internacionál a bývalý slávista Ivo Knoflíček spolu s Jaroslavem Popperem a Ladislavem Vodochodským.

„Trénujeme díky tomuto triu kvalitně. Do jaké míry mám pravdu, to naznačí hned první jarní odvety,“ věří v úspěch SK náš host Josef Hančl.

Neškodilo by, kdybyste připomenul svůj fotbalový životopis?
„Odchovaly mě Lovosice. Oblékal jsem dál dres Sokola Černiv, posléze Milešova. Vrátil jsem se do mateřského oddílu a od loňska hraji za Hrobce.“

O tomto oddíle se v kuloárech hovoří na jedné straně s respektem, na straně druhé se ledacos zpochybňuje?
„Nepatřím k těm, kteří jsou povoláni cokoliv jakkoliv hodnotit. Je to asi „dobrý zvyk“české povahy: závist – zametat všude jinde, jenom ne na vlastním prahu!“

Jak se vyrovnáváte s faktem, že díky vaší univerzálnosti s vámi koučové šibují podle momentální potřeby?
„Fotbal je mé hoby. Nezatěžuji se tedy zbytečnými otázkami, natož „problémy“, jestli hraji na postu stopera, defenzívního, či ofenzivního záložníka. Daleko nejdůležitější je, zdali odvedu užitečnou práci pro mančaft.“

Naznačujete tím, že jste se s kolektivem SK sžil nad očekávání dobře?
„Nepřišel jsem do cizího prostředí, ale bezvadné party. V té řadu kluků znám – nejen ze svých předcházejících působišť.“

Tím jste částečně zodpověděl otázku: Čemu přičítáte podzimní suverenitu SK v soutěži?
„Mohu jenom dodat „kulantní“ slovíčko, které se často nejen ve fotbale objevuje – týmové spolupráci!“

Do jaké míry se na úspěších SK odráží nejen zkušenost drtivé většiny plejerů, ale i fakt, že jste nejen vy, bratři Šafránkové, Jirka Aust a další dokázali skloubit zralost s hrobeckými nadějemi?
„Neznám celek, který by slavil úspěchy, kdyby v něm nefungovala rozumná spolupráce těch starších s mladými.“

Při čem si vedle kopané nejraději odpočinete?
„Bude to asi znít jako nadsázka, ale jako vyučený tesař při své práci. Dřevo voní – nejen mně jako řemeslníkovi, ale komukoliv, kdo si nepotrpí na jakékoliv jeho umělé náhražky.“

Máte snad ještě i jiné koníčky - vedle fotbalu a své tesařiny?
„Hrával jsem hokej za lovosický HC. Nic z toho by se ovšem nekonalo, kdybych nenacházel pochopení u své paní Aleny a dcer, čtyřleté Natálky a roční Renátky.“

Potatí se, nebo je povedete k jiným druhům zábavy?
„Nemám ve zvyku něco lámat přes koleno. Ponechám jim prostor, aby si samy řekly, co by je zajímalo. Rád jim přitom budu na blízku. Domnívám se, že sport je pro mladé mnohem užitečnějším druhem zábavy než cokoliv jiného. Patrně si rozumíme…“

Na závěr otázka z nejpatřičnějších: bude se po posledním kole v Hrobcích slavit postup do B. třídy?
„Vedení před nás nepostavilo žádný úkol, že musíme za každou cenu postoupit. To nám zdůrazňují nejen trenéři, ale za vedení i šéf klubu Martin Doležil: Bavme se fotbalem. A když postoupíme, proč bychom se nemohli po posledním mistráku radovat – v páralovském duchu: Třeba až do rána,“ uzavřel Josef Hančl rozhovor.