Do těch se „narvalo“ na této úrovni neuvěřitelných 300 fandů z obou táborů, ale i nezávislých z okolí. Mezi nimi musely být dobré dvě třetiny kuřáků – usouzeno z toho, jak pod sebe nastlaly hromady vajglů, které kustod po zápase se smetákem a s lopatou v ruce sprovodil ze světa. Jinak to mohlo být do přestávky tři, čtyři jedna pro hosty. Trefil se však jenom „angličanem“ Aust. „To jsme měli skutečně navrch,“ pochválil své hráče internacionál Ivo Knoflíček.

Asistent Láďa Vodochodský k tomu, co se odehrálo po pauze, poznamenal: „Domácí nás mleli. Nebýt několika fantastických zákroků gólmana Šafránka, sotva bychom získali bod. Přesto si myslím v souhrnu toho všeho, co se nakonec odehrálo, že dělba je spravedlivá.“

O tu se přičinil po permanentním tlaku ve druhé půli z postu stopera se vysunuvší Rážek. Ukázal svým spoluhráčům, jak měli střílet i oni – propálit všechno, co jim stálo v cestě – Šafránka z toho nevyjímaje. I za těch 1:1 byli hostitelé nakonec vděčni, protože oslavovali gól i konec duelu s rukama nad hlavou – jako naši postup přes Portugalce na EURO v Anglii.

Kouč Fanda Prasátko spolu s kolegou Červeným se objímali rovněž. Byli skoupí na slovo: „Dosavadní výsledky jsou dílem party – to jediné k tomu můžeme říct,“ usmívali se spokojeně, aby si jistě oddechli, že hosté nastoupili bez nemocného kanonýra Jandy i středopolaře Motejla, který se dává po svalovém zranění do kupy.

Ještě jedna drobnost. Kdo se zpozdil, marně hledal v okolí hřiště místo k zaparkování. Co dodat – snad jen radost, že i kopaná „dole“ se může stát v podání takovýchto celků báječným pokoukáním.