BROZANY NAD OHŘÍ - Před dvěma roky přišel k mužstvu brozanského Sokola kouč Lukáš Fišer. Vedení před něj nestavilo žádné vzdušné zámky. Přálo si jen, aby se trenér pokusil mužstvo vrátit tam, kam z pohledu klubových tradic patří – tedy z I. A. třídy do krajského přeboru. Nejen to se mu povedlo.
Lukáš Fišer už při prvních trénincích naznačoval svěřencům, že má ve svých sedmadvaceti letech dost zkušeností a nemalé osobní ambice. Ty posbíral jako gólman v týmu Admiry/Slavoj, který kopával ve své době třetí ligu. “Hodně mi dalo i to, že jsem absolvoval druholigové přípravy v ústecké Armě, v děčínském Pelikánu.“

Jedna věc jsou zkušenosti, zcela odlišnou pak schopnost aplikovat metody známých trenérů, jakými nesporně byli Ščasný, Pulpit, Rys, Beznoska, Hloušek přímo v praxi.
Souhlasím, nicméně se domnívám, že jsem našel adekvátní způsob, který by odpovídal schopnostem celku, který jsem převzal po Milanu Rosenkrancovi a Františku Királym. Hodně mi dala i stáž u prvoligového Mostu, který tehdy vedl Přemysl Bičovský.

Přesto jsem ze strany některých brozanských fotbalistů zaslechl: Fišer by z nás nejraději sedřel kůži.
Jak se v relálu ukázalo, nic jsem nepřehnal. Kdyby byl opak pravdou, sotva bychom během dvou let slavili dvakrát postup.

Sportovní ředitel Jiří Došek, stejně jako vy osobně, jste přivedli do kádru posily. Které z nich vaše očekávání splnily, které nikoliv?
Každý svým způsobem přispěl k dobrým výsledkům mužstva. Nejen posilám, ale i všem klukům musím poděkovat za přístup, i když si občas po straně postěžovali, že je nešetřím. To byla setrvačnost, protože po postupu do divize se přesvědčili na vlastní kůži, že nedřeli nadarmo.

Postup máte před finišem v mošně. Už dnes však nejen vy dobře víte, že tým bude nezbytné hned na několika postech znovu doplnit.
Já v této chvíli na tuto otázku nejsem kompetentní odpovědět. To je spíš záležitost vedení klubu. V neposlední řadě nemohu navíc tvrdit, budu-li dál Sokol i v divizi trénovat.

Předseda Antonín Kühn jednoznačně prohlásil, že se úspěšní dirigenti nevyhazují.
Jeho důvěra mě těší. Nicméně je zapotřebí najít vhodnou volnou chvilku k tomu, abychom si s vedením oddílu sedli a probrali to, s čím chci k celku přijít už v době letní přípravy.

Nebude brozanský Sokol v těžké skupině B jen týmem do počtu?
To bych velmi nerad, i když jsem tuto skupinu, některá mužstva z ní, v předstihu sledoval. Nepůjdeme tedy do neznáma. Kluci si navíc velmi dobře uvědomují, že budeme muset třikrát, čtyřikrát týdně ještě tvrději pracovat.

Rád byste připojil jako doušku co?
To, že se za ty dva roky mého působení u úspěšného kolektivu změnilo ledacos. Například zmiňovaný přístup hráčů k tréninku, způsob jejich taktického a tím pádem i herního myšlení. Kdyby nešlo o myšlení progresivní, sotva bychom byli tam, kam jsme se probojovali. Nestalo by se tak ovšem, kdyby vedení klubu nemělo na vzestupu brozanského fotbalu eminentní zájem. Co ještě musím zdůraznit – poděkování těm, které mají s námi se všemi neuvěřitelnou trpělivost - manželkám a přítelkyním.