Auu! Natažený sval, napětí v koleni či zánět achilovky – to je zlo. Ruku na srdce: kdo z vás si po zápase (sportovním výkonu) nikdy nepostěžoval na nějakou bolístku? Moc vás nebude. Ale teď si ještě odpovězte na otázku, co za tím bylo a zda tomu šlo zabránit.

Tenhle článek je jiný než ostatní. Nepopisuje fotbalová vítězství, emoce, zážitky. Jen radí, jak se vyhnout bolesti a zranění.

Hlavní zásada? Trénink. Bez něj si hráč koleduje o malér. V podobném duchu to ostatně formulovali i experti oslovení Deníkem.

Momentka z krajské soutěže: Záblatí versus Věřňovice, derby v I. B třídě v Moravskoslezském kraji
Fotbalový průzkum Deníku: Stačí milion korun na "kraj"? Odpovědi se různí

„Fotbal je náročný a specifický sport,“ upozornil uznávaný fyzioterapeut Ondřej Klement, jenž pracuje v Centru sportovní medicíny a ortopedie. Z vlastní zkušenosti ví, jak to na amatérské úrovni chodí, sám občas nastupuje v nejnižší soutěži na Teplicku. „Pokud jdete do zápasu bez tréninku, čelíte extrémnímu zatížení,“ dodal.

Vytrvalost není klíčová

Hlavní potíž spočívá v tom, že při utkáních nevyvíjí hráči jen jeden typ pohybu. Sprint, změny směru, skluz. Studie uvádějí, že fotbalista (myšleno profík) za devadesát minut v maximální rychlosti uběhne jen 500 až 1000 metrů. Vytrvalost tedy není klíčová tak jako výbušnost.

„Statistiky říkají, že k největšímu počtu zranění dochází při akceleraci a brzdění,“ řekl Klement.

Tolik rizika. Spoustě bolesti se však dá předejít. 

„Nechci sahat do svědomí trenérů na nižší úrovni, vždyť tam mají často problém se jen sejít, ale je to tak, že povědomí a přístup k novým trendům je tam slabší,“ zmínil Ondřej Bejbl, kondiční trenér dorostenecké reprezentace, kouč Neratovic, učitel tělocviku i aktivní hráč (a syn legendárního obránce Radka Bejbla).

 Jan Kuchta v dresu reprezentace.
Problematický odchod sportovců z Ruska: Fotbal povoluje šrouby, hokej mlčí

Když půjdeme k příkladům fotbalového tréninku – nejde o to, si jen kopnout do balonu uprostřed týdne. „Hlavní je kvalitní rozcvička a protažení před zápasem a pak regenerace po zápase,“ podotkl Bejbl. Jeho kolega Klement má stejný názor. „Zahřát se je důležité zvláště teď v zimě. Nemyslím kořalkou,“ usmál se.

Pozor na stehna a lýtka

Fotbalisté by při strečinku měli dbát hlavně na rizikové partie. Především stehenní svaly. Martin Šlajchrt, další fyzioterapeut se zkušenostmi z fotbalu, připomněl, že zabrat dostávají také lýtkové svaly. „Hlavní je nepodceňovat malé bolístky,“ řekl.

Funkční a relativně nenáročné je balanční cvičení. „Přispívá proti zvrtnutí kolena, kotníku, také to aktivuje vnitřní svaly,“ vysvětlil Klement. Proto mají profesionální celky tým expertů, zaměstnance na různý typ tréninku, fyzioterapeuty a maséry. „Výhodou klubů v nižších soutěží jsou ti, kteří tím prošli, i když třeba jen mládeží v akademiích. Už vědí, jak trénovat,“ dodal Bejbl.

Přetržený křížový vaz opravdu nikdo nikomu nepřeje.

Arsenal, klub marodů
Spousta zraněných hráčů, problémy se sestavou, starosti lékařů. Nejznámějším klubem "marodů" je Arsenal. Stačí se podívat na příklady hráčů a jejich indispozice. Abou Diaby měl za deset let v Londýně 42 zranění. Častěji byl mimo než fit! Pak jsou tu další případy: Aaron Ramsey, Theo Walcott a pochopitelně Tomáš Rosický. Nejnovější případ z této sezony? Takehiro Tomijasu.