Kliknutím zvětšíte
Chrudimští futalisté letos zatím válcují všechno a všechny jak buldozer. Však taky už získali Český pohár i Pohár Otakara Mesteka pro vítěze základní části. Strůjcem úspěchu je i třiceti osmiletý futsalista Max. Sportovní karieru i jeho běžný život jsme probrali v exkluzivním rozhovoru:
Dosáhli jste letos prvenství v Českém poháru po tříleté odmlce. Jak jste byl spokojený s vaším výkonem i celého týmu?
U mě osobně panovala obrovská spokojenost, jelikož jsme dokázali vyhrát pohár po delší době. Minulý rok jsme sice získali titul, ale bohužel jsme ho nevybojovali na hřišti jako ty předešlé. Pro mě osobně se jednalo o desátý triumf, takže jsem rozhodně nadšený.
Pro Chrudim to byl dvanáctý pohár. Oslavili jste to?
Bohužel nemohli jsme slavit ve velkém stylu vzhledem k rozjeté sezoně. Dali jsme si se spoluhráči čtyři piva, ale nemohli jsme to nějak moc přehánět. Hned v dalších dnech nás čekala těžká utkání, která jsme vzhledem k malému náskoku v tabulce, potřebovali vyhrát.
Tak to se ale dařilo. Vyhráli jste pohár i základní část, tak jak zatím hodnotíte letošní sezonu? Kdo bude pro vás největším soupeřem v boji o titul?
Ano, náš primární cíl bylo vyhrát základní část a následně chceme pozvednout nad hlavy i mistrovský titul. Musíme si ale dávat velký pozor, protože nás čekají těžká utkání. Za největšího soupeře považuji Teplice, ale o mistrovskou korunu se letos může poprat i Plzeň.
Český pohár vyhráli chrudimští futsalisté po třech letech.
V chrudimském dresu jste získal za třináct let deset titulů, který byl ten nejtěžší a kterého si nejvíce vážíte?
Všechny byly strašně těžké. Ale rozhodně mám jeden, na který nejvíce vzpomínám. Můj první v roce 2009.
Odehráli jste s Chrudimí mnoho zápasů v Lize mistrů, na který nezapomenete?
To je těžká otázka. Když tak lovím v paměti, tak mám odehráno asi 450 zápasů v lize a ještě mnoho dalších v Champions League. Rád vzpomínám na utkání s Barcelonou v Lize mistrů, kdy jsme hráli pro sedm tisíc diváků na zimním stadionu v Pardubicích.
Chrudim se snaží zapracovávat mladé talenty do svého kádru. Určitě vás pozorně sledují, jak jim pomáháte a jak hodnotíte nové tváře?
Největší pomoc pro ostatní je, když jim jdu příkladem. Neustále trénovat na maximum a zároveň mít respekt k ostatním, to je důležité. Už jsem zažil hodně mladých nadějných hráčů, kteří v současnosti patří mezi nejlepší hráče ligy, třeba Matěj Slováček či Tomáš Koudelka. V současnosti například Dominik Balog. Je to šikovný a technický hráč, má před sebou dobrou kariéru.
Chrudim je ve futsale známá početnou brazilskou komunitou a noví hráči stále přicházejí. Jste jako matador kabiny spojovacím článkem a pomáháte učit vaše krajany českému jazyku i národním zvykům?
To je pravda… Snažím se pomoct, jak jen dokážu. Není to vždy snadné, ani já jsem neměl jednoduché začátky. Ale děláme všichni co můžeme pro to, aby se noví hráči adaptovali co nejdříve.
Brazilská komunita je v Chrudimi početná. Max (druhý zprava) je tu ze všech nejdéle.
Pivo a hokej mu přirostli k srdci
Jak jste si zvykl na žití v České republice a co konkrétně máte na Chrudimi rád?
V České republice žiji do roku 2009. Mám s sebou rodinu a jsme tady všichni moc spokojeni. Děti jsou tu s námi skoro celý život a chodí zde do školy i na fotbal. Na Chrudimi miluji, že to je perfektní město pro rodiny s dětmi. Je pro nás druhým domovem.
Neustále se smějete, jste komunikativní. To vás opravdu nic nerozhodí?
Řídím se tím, jak jsem byl vychován rodiči. Pokud dávají respekt ostatní vám, tak musíte dávat respekt i vy jim. V Chrudimi jsem s tímto nikdy neměl problém a mám místní lidi moc rád.
S tím souvisí další otázka: Vidíte budoucnost v Chrudimi nebo očekáváte návrat do rodné vlasti?
Zatím vidím svoji budoucnost v Chrudimi, ale přiznám se, že nevím na jak dlouho. Pravdou je, že to tady mám opravdu rád a žije se nám tu dobře. Každopádně v budoucnu bych se rád vrátil do Brazílie, kde mám ostatní členy rodiny.
Max Weber. Chrudimi je věrný už třináctým rokem. Odejít v nejbližší době ani neplánuje.
Trénujete děti na futsalových kempech. Vydáte se trenérskou dráhou?
Tak na tohle v současnosti ještě neumím odpovědět. Trénuji často malé děti, někdy i juniorky, ale zatím hraji a co bude zítra nevím.. Jestli budu trenér? Nedokážu říct ano ani ne. Jen bych dodal, jak se říká u nás v Brazílii: „Budoucnost patří Bohu.“
Byl jste někdy na hokeji a pokud ano, tak jak se Vám líbí tento sport? Popřípadě zkoušel jste někdy nazout brusle místo sálové obuvi?
Jasný, na hokeji jsem by, je to výborný sport a s oblibou ho sleduji. Já na bruslích, to se dá pojmenovat jedním slovem, katastrofa. Raději zůstanu u sálovek (směje se).
Na závěr odlehčíme. Češi jsou pivním národem a umí se také najíst. Jak vám chutná pivo a co vy a knedlíky?
Pivo mám rád, to jsem si oblíbil hned od mého příjezdu (úsměv). Nemůžu ho ale pít často. Co se týče jídla, tak mám rád hovězí guláš. Ne však s knedlíky ale s rýží. Byť vím, že to není příliš běžné.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
