„Asi budu posilovat nebo běhat schody v baráku nahoru a dolů. A to je teprve třetí den,“ vykládá s nadsázkou. V posledním zápase proti Přerovu se ve výběru Olomouckého kraje pro Regions Cup neobjevil, ale jinak by nejspíš v kádru nechyběl, nebýt epidemie koronaviru. „Měl jsem jen krátkodobý problém s okem, ale trenér pan Trnečka mi volal, že se mnou i dál počítá. Moc si toho vážím,“ řekl.

On-line o koronaviru ZDE.

Ve výběru Olomouckého kraje pro Regions Cup jste se navíc sešel s bratrem Patrikem, který se v zimě prosadil do kádru třetiligového Uničova. Paráda, že?

Jasně, je škoda, že se teď musí příprava a zápasy Regions Cupu odkládat. Sešla se tam podle mě výborná parta, jak hráčů, tak trenérů. Těšili jsme se, že si zahrajeme spolu. Je o čtyři roky mladší, takže jsme spolu byli jen teď půlrok v Medlově. I rodiče byli spokojení, že se mohou na nás mrknout. Občas to mezi námi na hřišti zaskřípe, protože jsme oba trochu složitější povahy, ale jinak máme nadstandardní vztah.

Tipliga čtenářu regionálního Deníku
Koronavirus brzdí Tip ligu. Start čtenářské soutěže jsme zatím odložili

Karanténu teď ale spolu nesdílíte, že?

To ne. Brácha je v karanténě u přítelkyně. To už by asi nešlo (směje se).

Vy jako superaktivní sportovec musíte trpět. Co vlastně všechno provozujete? Budu si psát.

Organizovaně hraju velký fotbal za Medlov, malou kopanou za Levotil, amatérskou hokejovou ligu a taky florbal. Chodím i na tenis, provozuji cyklistiku, v zimě chodím na běžky i sjezdovky. Když teď vidím, jak je venku krásně, tak je to vážně utrpení. Stihl jsem se jít proběhnout sám v roušce, ještě než byla zpřísněná pravidla o vycházení. Teď už je samozřejmě dodržuji.

Nejvěrnější fanoušci brumovského fotbalu – Zdeněk Konečný (vpravo) a Marek Strnad. Nechybí na žádném zápase, včetně těch na půdě soupeře, kam Zdeněk Konečný pravidelně vyjždí už dlouhých 39 let!
Nejvěrnější fotbalový fanoušek? Plnovous mu zůstane i kvůli koronaviru

Jak vypadá váš den?

Mám možnost pořád pracovat z domova na home-office, takže se částečně zabavím tím. Pak se často dívám z okna na nové auto, které mám 14 dní. Už jsem přemýšlel, že si do něj půjdu aspoň sednout (směje se). Fyzická aktivita mi ale chybí. Asi budu posilovat nebo běhat v baráku schody nahoru a dolů. Je to teprve třetí den, ale je to ubíjející. Doufám, že ta naše karanténa bude trvat co nejkratší dobu.

Jaká je atmosféra v Uničově?

Moc nevycházím, ale když jsem potkal pár lidí při cestě do obchodu, tak je to samozřejmě divné. Je to nejistota, nervozita, ale snažíme se to snášet statečně. Musíme vydržet.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník