Kliknutím zvětšíte
„Když jsem si promítl ty předchozí sezony, a já jsem u týmu docela dlouho, tak jsem si říkal, kdo by tak mohl být lepší? Na druhou stranu zase musím sportovně říct, že jsme čekali docela dlouho na to, než jsme přebor vyhráli,“ říká šéf klubu Pavel Kott.
Loňská a letošní předčasně ukončená sezona nevyšla Třeboradicím podle představ, ale před tím byly největší štikou soutěže. „Chtěli jsem do týmu sáhnout, omladit ho a tenhle krok nám úplně nevyšel. To nebudeme zastírat. Ale v omlazování budeme i po téhle sezoně pokračovat,“ pokračuje Kott.
V přeboru se Třeboradicím dařilo, ale v poháru měly neuvěřitelnou bilanci - od roku 2012 do 2018 byly pětkrát ve finále a ani jednou se jim to nepodařilo dotáhnout ke kýženému vítězství.
„Když tady slyším, že jsme v přeboru dali za pět let nejvíce gólů, tak je docela sranda, že ve finále poháru jsme nedali ze hry ani gól. Takže se nám cíl v podobě vítězství v poháru splnit nepodařilo. Čtyřikrát jsme ale soupeři darovali výhru sami,“ vzpomíná Kott s hořkým úsměvem.
Když jeho tým vyhrál přebor, přidal se k těm vítězům, kteří odmítli postup do divize. „Když přebor někdo vyhraje, tak si všechno rozmýšlí a musí si srovnat, jestli má sílu na to hrát výš. A u nás se ukázalo, že jsme se rozhodli dobře, když jsme zůstali v přeboru,“ míní.
Zavítáte-li někdy do nejsevernějšího koutu Prahy, určitě se stavte na hřišti Třeboradic. Jejich fotbal prostě baví.
Nejlepší střelec PETR JUNEK:
Měl jsem dobré nahrávače
Vyhlášeného kanonýra Petra Junka byste v předčasně ukončené sezoně na pražských přeborových trávnících hledali marně. Góly střílel v dresu divizního Tatranu Rakovník, ale podíváte-li se pět kompletních sezon zpátky, nebylo v nejvyšší pražské soutěži lepšího střelce.
Překvapuje vás, že jste v tomto směru nejlepší?
Za normálních okolností by se v tuhle chvíli hrálo a nikdo by na statistiky za posledních pět let nekoukal. Je pravda, že občas nějaký gól dám. Zkrátka jsem měl v týmu dobré nahrávače.
Na jakou sezonu zpětně vzpomínáte nejraději?
Na sezonu 2017/2018, kdy jsme s Třeboradicemi vyhráli přebor. Trenér Tesař si tam před lety přivedl dobré hráče, vytvořila se skvělá parta. Dařilo se nám fotbalově, sedli jsme si lidsky, jezdili jsme třeba spolu i na dovolenou. Když to takhle do sebe zapadne, pak jde všechno skvěle.
Jak se vám daří v Rakovníku?
V posledním utkání na zimním turnaji jsem si natrhl sval a tým pak dlouho čekal, než si za něj zahraju. Nějaké góly jsem dal, ale žádná sláva to nebyla. Třeba se mi povedlo překopnout prázdnou bránu někde z malého vápna. A to jsme na Dobříši potřebovali vyhrát.
Šeptá se o vašem návratu do Třeboradic. Co je na tom pravdy?
O možném návratu jsem už s pár lidmi mluvil. Vím, že je v Třeboradicích pořád dobrá parta. Třeba k tomu v létě dojde, uvidíme.
Jak se teď udržujete v kondici?
Mám takový nákrčník, ale je pravda, že běhání, a ještě o samotě, to mě moc nebere. Doma cvičím, mám činky, ale je to těžké. Každý to zná, jak je složité se přinutit.
Nejlepší brankář PETR MAHA:
Kluci mi to perfektně odbránili
V rovných třech desítkách zápasů nepustil v dresu Vršovic za svá záda jediný míč. Nikdo nebyl za posledních pět sezon lepší. V té letošní nedokončené žádné nepřidal, odcestoval totiž studovat do Anglie.
Jak na působení ve Vršovicích vzpomínáte?
Celkově to bylo všechno hrozně fajn, kluci byli super a hřiště jsem měl kousek, takže to byla ideální situace. Akorát mě stále někdy ze spaní budí řev Míry Tomaidese. (směje se)
V sezoně 2014/2015 jste vychytal hned 11 nul…
To už si ani nepamatuji, že by jich mohlo být vůbec tolik. (směje se) Hodně těch nul šlo v té době spíše za celým mužstvem, kluci perfektně bránili a byla to především jejich zásluha.
Vybavíte si třeba jeden konkrétní zápas?
Já asi nejsem v tomhle směru úplně pamětník. Ale rád vzpomínám na první sezonu, kdy z přeboru padala čtyři mužstva. Vážně má ta soutěž pak jiný nádech a je to cítit od prvního kola.
Jak jste vnímal sestup Vršovic z přeboru?
Byl jsem se podívat na jednom zápase a vzhledem k tomu, co bylo vidět na hřišti, lavičce a okolo, tak asi každému rozumnému člověku muselo být jasné, že jinak to skončit nemůže. Ale už se to otočilo k lepšímu.
Vrátil jste se ze studia v Anglii. Šlo o návrat i k fotbalu?
Snažím se trénovat s Vršovicemi, ale vzhledem k pracovnímu vytížení mi to nevychází podle představ.
Amatérský fotbal dostal červenou kartu a sezona skončila. Chybí vám to?
Fotbal jako takový mi docela chybí. Nemyslím jen sportovní stránku, ale především i sociální.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
