„Před pár lety to bylo hodně špatné. Nebyli hráči, nebyly výkony, a tak jsme se dobrovolně přehlásili ze III. do IV. třídy. Jenže další sezónu se nic nezlepšilo,“ vzpomíná na bídný ročník 2018/2019 Kučera. Lovečkovice skončily u dna, jejich body za celý rok by se snad daly spočítat i na prstech jedné ruky. „Na poslední zápas přišlo jen deset hráčů. Sedl jsem si s nimi a ptám se: 'Budeme pokračovat, nebo to zrušíme? Kdo chcete dál hrát fotbal za Lovečkovice?' Dva z těch deseti řekli, že končí,“ popisuje nejhorší chvíle, kdy prožíval lovečkovický fotbal klinickou smrt.

Přežít ji dokázal právě díky „doktoru“ Kučerovi. „Nemohl jsem to tu nechat padnout. Pořád jsem si říkal, že to bude moje prohra, moje ostuda. Sehnal jsem nějaké hráče, ale hlavně se mi povedlo přivést trenéra. Ten tomu dal řád, už to nebylo jen o tom si chodit zahrát zápasy, dvacet hráčů najednou dvakrát týdně trénovalo,“ popisuje první obrat k lepšímu. A jeho nadšení převzali brzy i hráči. „Loni v zimě nebyly tréninky, ale kluci se sami rozhodli chodit běhat. Začali se mezi sebou předhánět, kdo denně uběhne víc kilometrů. Na jaře jsme pak sehráli sedm perfektních přípravných utkání s celky z vyšších soutěží. Pochopitelně to nebyly samé výhry, ale herně to šlo nahoru,“ objeví se v jeho hlase poprvé za celé vyprávění radost.

Lovečkovice sice po podzimní části nehrály o postup, v zimě ale ukázaly potenciál. Jenže sezónu zastavil koronavirus, a tak musely se svým galapředstavením počkat až do září. Před sezónou přišel Dan Hajný, vrátil se odchovanec Jan Šikl. Mimochodem tomuto duu předpověděl Kučera před sezónou 60 branek, s pětadvaceti zásahy už jsou téměř v půlce.

Několik hráčů ale klub i ztratil. „Několika klukům se zdál trenér příliš přísný. Prý půjde buď on, nebo oni. Dnes jsem ale rád, že jsem ho podržel,“ líčí Kučera. Sice přišel o osm hráčů, kteří dnes nastupují za Třeboutice, ovšem zatímco tento celek má zatím pouhé dva body, Lovečkovice vládnou soutěži s famózním skóre 40:3. „Zůstalo nás sice čtrnáct, ale kluci chodí na tréninky i na zápasy. Jsem moc rád, jak jsem se tenkrát rozhodl,“ říká lovečkovický boss.

Pomalu, ale jistě, roste i návštěvnost. Před dvěma lety nebylo výjimkou deset nebo dokonce pět diváků. Teď už se návštěvy šplhají i přes padesátku. „Lidé zde nejsou zvyklí chodit na fotbal, ale nemůžu říct, že je nezajímá. Máme dobrovolné vstupné, ale i tak vybereme třeba i sedm set korun za zápas. Když v obecním zpravodaji nevyjde článek z našeho zápasu, ptají se, jak jsme hráli. Plánujeme udělat na zápasech tombolu či něco podobného, abychom přilákali ještě víc lidí.“ Ostatně možná že návštěvnost vzrostla už v sobotu (po uzávěrce přílohy), kdy Lovečkovice hostily v souboji dvou stoprocentních celků Prackovice.

„Těšíme se, víme, že kdo ho ovládne, bude mít blíž k postupu. Mluvit o něm by bylo zatím předčasné, ale přiznám se, že nemyslíme na nic jiného. Zájem o fotbal tu opět roste, potenciál máme i v žácích, kde doufám, že nám vyrostou odchovanci pro A tým,“ uzavírá Kučera. Návrat do III. třídy by pro něj byl obrovskou odměnou za práci, kterou pro lovečkovický fotbal udělal.