Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Já bych ten půlrok hodnotil pozitivně, neboť jsme kádr dali dohromady a konsolidovali. Samozřejmě, jak to bývá, když přijde nový trenér, tak má nějaké svoje představy, nároky a systém, takže i já jsem změnil rozestavení, styl. Ze začátku nám trošku trvalo, než si to kluci sžijí, neboť nový herní styl je hodně kondičně náročný,“ řekl na úvod rozhovoru 47letý trenér a zároveň potvrdil, že i na jaře bude rovněž jako hráč pomáhat Novému Sedlu v I. A třídě.

Lze tedy říci, že v Žatci panuje spokojenost?
Spokojeni můžeme být, neboť forma – až na úplný závěr – na podzim gradovala k lepšímu. Umístění vzhledem k pohledu na tabulku a počtu získaných bodů mohlo být trošičku lepší. Chodilo se trénovat, kluci poctivě makali. Všechny zápasy samozřejmě nebyly přesně podle představ, ale směřujeme k něčemu, co jsme si tady nastolili. Víme, že nic nelze udělat ze dne na den, ale k dlouhodobějším cílům jsme vykročili správným směrem. Náš cíl bude mít dlouhodobější progres.

Podzim jste zakončili domácí porážkou 2:4 s rezervou Baníku Most/Souš, nestačili jsme na Oldřichov 2:3. Jsou to tyhle body, které by hodnocení vykreslily ještě do pozitivnějších barev?
Souhlasím. Mrzí nás ztráty z konce podzimní části, bylo to v Lovosicích, doma se zmiňovaným Mostem, ale to přijel velmi kvalitní tým, a samozřejmě velká bodová ztráta přišla s Oldřichovem. Ono se to blbě říká, ale když třicet minut v uvozovkách nepůjčíme soupeři míč a prohrajeme poločas 0:3, tak to mi vzalo hodně velký vítr z plachet. Myslím si, že tři čtyři body navíc tam mohly být, tím pádem bychom se prakticky dostali k pátému místu.

V létě jste na trenérském postu nahradil Pavla Koutenského, měl jste dost času na přípravu?
Teď už to mohu říci. Od doby, co jsem skončil v kabině jako hráč, tak jsem byl vedením klubu osloven asi podruhé nebo potřetí. Byli jsme od března v kontaktu a já pořád přemýšlel, jestli ano nebo ne. Navíc jsem měl ještě povinnosti v Chomutově, tak i tam jsem chtěl dát dopředu vědět, aby si za mě našli náhradu a měli časový prostor. Řekl jsem si, že se musím rozhodnout do konce května a vzal jsem to. Prostor na přípravu byl velký, protože se to, jak jsem říkal, neseběhlo ze dne na den. Navíc jsme si sedli s bývalým trenérem Pavlem Koutenským a on mi sám před začátkem sezony nabídl, že pokud budu něco potřebovat nebo získat nějaké informace, tak mi je rád předá. Já navíc kluky znám, celý půlrok jsem se na ně chodil dívat a zase to není tak dlouho, co jsem jako hráč odešel. Myslím, že charakteristiky a výkonost kluků znám a vím.

Hodně se hovoří o vyrovnanosti letošního ročníku krajského fotbalového přeboru, souhlasíte s tímto názorem?
Ano, přesně tak. Krajský přebor je takový, že můžete porazit prvního, ale i prohrát s posledním. Díky tomu, že je to vlastně amatérský sport a všichni kluci chodí do práce, tak nevíte, kdo bude nebo nebude na zápase, protože dnešní doba je šichtová. Navíc do toho mohou zasáhnout nějaká zranění a podobně, takže ta vyrovnanost přeboru je mimořádná.

V čele tabulky se po půlce sezony drží trojlístek Brná, Srbice, Kadaň. Očekával jste v top 3 právě tato zmiňovaná družstva?
Upřímně mě určitě překvapila Brná, protože to je podle mě, co si pamatuji ještě z doby aktivní hráčské kariéry, tým ze středu tabulky. Je ale pravda, že tam udělali dva kluky z Krupky, oba rychlostní typy, kteří jim dobře zapadli do jejich systému. Ale celkově určitě příjemné překvapení. A ani Srbice jsem takhle hodně vysoko nečekal. Kadaň mě naopak nepřekvapila, počítal jsem, že bude takhle vysoko, protože tam dělá trenéra kamarád a vím, jaký má styl a navíc si doplnil kádr o hodně kvalitní hráče na tuhle soutěž. A to nejen z Domoušic.

Jaký máte plán a cíle na zimní přípravu?
Prosinec máme oddychový. Klukům jsem dal volno, ať si vyčistí hlavy a zařídí si vše potřebné v práci. Týden před koncem roku jim rozešlu individuální plány, které když budou chtít, tak splní, když nebudou chtít, tak nesplní. Je to jen na nich a pro ně. Příprava nám začne začátkem ledna. Hned od druhého týdne v lednu až k prvnímu mistráku máme všechny přátelské zápasy domluvené. Budeme hrát každý týden a jsou tam soupeři z vyšších soutěží.

S jakými ambicemi půjdete do jara?
Každý trenér chce mít v uvozovkách klid, ale já jsem takový, že neumím prohrávat, a to ani na tréninku. Na jaře se chci dostat do co možná nejvyšších pater a ty nároky budu mít i na kluky. V zimní pauze se zaměříme na neduhy, které nás provázely na podzim. Chceme je minimalizovat, je mi jasné, že se nám je nepodaří odstranit úplně, protože se vždy něco najde. Jsem rád, že máme v nedalekých Spořicích zimní kondiční soustředění. Máme to jen 12 kilometrů, k dispozici budeme mít halu, posilovnu, rehabilitaci a v Chomutově umělou trávu.

Očekáváte změny v kádru, pracujete na posilách?
Dva hráče jsem oslovil, jestli by se zapojili do přípravy. Vrací se nám po půl roce Pavel Hoferica, kterého jsem ještě jako trenér nezažil, protože on je voják z povolání a nyní plnil povinnosti na hranicích Slovensko – Ukrajina. Z dorostenců se do přípravy zapojí maximálně dva kluci. Momentálně máme kádr hodně široký, ale jen na půl roku jsme zde měli Martina Minaříka z Loun, kterého si asi trenér vezme na přípravu. Pak máme Honzu Čonku, který je sice tady ze Žatce, ale hrál za Most, tak tam rovněž nevím, jestli si ho nestáhnou taky na přípravu a o dva naše hráče je zájem z vyšších soutěží. Uvidíme, jak se oni do konce roku rozhodnou, a jak se rozhodnou trenéři zmiňovaných dvou hráčů, kteří u nás byli na hostování. Podle toho pak budeme řešit případné příchody.

Vedle trénování jste chodil hrát I. A třídu za Nové Sedlo. Budete pokračovat i v hráčské kariéře?
Každý se mě po čtyřicítce ptá, kdy to zabalím, ale já vždy říkám, že pokud se budu cítit fyzicky dobře, budu zdravý a budu na to mít čas, tak tam hrát budu, protože to je moje fotbalová rodina. Jsme tam skvělý tým, baví mě to tam a chci si i hlavu vyvětrat. Když jsme se tam v lednu na soustředění bavili, jestli vzít nebo nevzít I. A třídu, jestli doplnit nebo nedoplnit, tak jsme se všichni shodli, že doplňovat nic nebudeme, že jsme tam skvělá parta lidí. Bohužel jsme starší tým a I. A třídu si zaslouží hrát i kluci, kteří ji třeba nehráli. Ve spojení s námi staršími by to ale mohlo na jaře jít a hlavně je to úspěch pro obec. Jsme čtvrtí dole, ale mě se krylo asi sedm nebo osm zápasů, na kterých jsem nebyl. Další zkušený hráč Karel Krejčík měl kvůli zranění a pracovním povinnostem, kdy je hasič z povolání, taky nějaké výpadky a jakmile dva starší kvalitní hráči chybí, tak je to v I. A třídě už znát. Pokud se k nám nikdo hlásit do Sedla nebude, tak nikoho shánět nebudeme a odehrajeme to s tím, co máme.