„Ale nechci to zakřiknout. Víme jak to bylo v létě, kdy se nám v přípravě také dařilo a měli jsme smělé ambice…,“ odtušil Hoznédl s odkazem na černou sérii, kvůli níž je jeho tým aktuálně předposlední.
Vraťme se ještě k podzimu. Ten pro vás nebyl příliš dobrý, že?
Samozřejmě, že nemůžeme být spokojení. Máme dvanáct bodů, jsme předposlední. Nebylo to z naší strany dobré.
Co jste během zimy udělali pro to, aby se podobný scénář neopakoval?
Jednou z priorit bylo zkvalitnit kádr. Chyběla nám hlavně zkušenost, takže přišli hráči tohoto typu. Ještě nechci říkat konkrétní jména, ale v podstatě jsme našli to, co jsme hledali.
Můžete alespoň naznačit?
Jsou to kluci z ČFL, divize či krajského přeboru, kteří ale poslední rok, dva kopali v nižších soutěžích, ale přesto neztratili nic ze své fotbalovosti. Všechny jsem je kdysi vedl, takže je znám i charakterově, díky čemuž výborně zapadli do týmu. Poděkování patří i vedení klubu, že nám vyšlo vstříc a v tomto ohledu nám pomohlo.
O kolik posil celkem jde?
Tři kluci jsou zkušenější kolem třiceti let, plus jsme přivedli ještě jednoho mladého dravce. Ten do týmu zapadl protože se zase zná s našimi kluky.
Odchody žádné nebyly?
Ne, spíš mě ale mrzí dlouhodobě zranění hráči. Třeba David Bláža, který laboruje se svým problémem už snad od května. Jde na něm vidět, jak hrozně moc by chtěl, ale vždy když začne trénovat, je to přes bolest. Další jsou například Aleš Rubín, který měl problémy s menisky, pak jsme tu měli kýlu. A velkou ztrátou je také Kryštof Hubený, jehož zranění bylo velmi těžké.
O co šlo?
Hned na začátku zimní přípravy, snad při třetím, čtvrtém tréninku, si v nezaviněné situaci utrhl v koleni snad všechno, co si utrhnout lze. Tam to bude opravdu na delší dobu, ačkoliv už je po operaci. Všichni v klubu mu držíme pěsti a těšíme se, až se vrátí na hřiště. Je to ještě mladý kluk, takže věřím, že rekonvalescence půjde rychleji.
Krom zranění jste s přípravou spokojený?
Určitě! Trénujeme jako obvykle, tedy dvakrát v týdnu, někdy k tomu máme nějaké kondiční věci, kluci si také něco přidávají sami. Když nás je málo, pomůžeme si s béčkem a máme trénink společně. Co se týče hry, až na Kladno (porážka 0:8, pozn. autora) jsem spokojený. A třeba s Brnou (2:4), která vede kraj, jsem byl spokojený nadmíru. Máme před sebou ještě dva zápasy, je dobře, že jich máme tolik, protože kluci se pořád ještě v některých věcech poznávají. Ale sedá si to.
Zdá se tedy, že do jara půjdete našlapaní…
Nechci to zakřiknout. Víme, jak to bylo v létě, kdy jsme také měli dobrou přípravu a v soutěži se nám pak nedařilo.
Jaké tedy budou cíle?
V první řadě musíme zůstat skromní a pokorní. Nebudu lhát, že zatím jediným cílem je co nejrychlejší útěk ze dna, ať máme klid. Pak si můžeme klást nějaké další ambice, mezi které bude patřit tak trochu i příprava týmu na další sezónu.
