Když je Adam v brance, Luger starší není klidný. Sám změnu stavu přiznává. „Jsou to nervy. Prostě něco jinýho. Když nechytá, tak jsem klidnější. Takhle na něj řvu, jsem na něj přísnější než na ostatní. Věděl jsem, že když přijde, tak to tak bude, ale má perspektivu, pomůže nám,” usmívá se srbický kouč.

Vedle stojící mladík způsobně čeká, až se dostane ke slovu. „Já se docela bál. Vím, jaký táta je. Při fotbale není úplně klidný člověk. Prožívá ho, z brány slyším, jak řve. Cítím nervozitu. I když třeba vedeme vysoko, tak je to náročný,” vykládá.

Táta mu skočí do řeči. „Můžou vést i 20:0, ale nesnáším laxnost, když se něco vypustí. A třeba i to, když by se kluci snažili soupeře nějak zesměšňovat. Mám rád, když se hraje pořád naplno, jako by to na hřišti bylo nerozhodně, jako kdyby byl začátek zápasu.”

„Táta chce, abych se nevykašlal na žádný balon, abych se víc soustředil, abych nedělal blbosti. Třeba zbytečný kličky a tak. Mám pomáhat obraně, sbírat míče,” líčí Adam. „Když nečte hru, tak se dostáváme sami pod tlak. Takže proto chci, aby se soustředil opravdu na každý míč,” vysvětluje zkušený trenér.

Proboštov (žluto-černé dresy) - Neštěmice
FOTO: Kdopak by se Českého Lva bál? Proboštov si na lídra věřil. Má jeho skalp!

Zatím vše klape, Srbice v krajském přeboru s Adamem Lugerem v brance pouze vyhrávají a v tabulce jsou druhé za suverénními Domoušicemi. „Máme dva mladé brankáře, Adama a Zdeňka Daniela. Střídají se po dvou zápasech, aby měli oba zápasovou praxi. Adam byl před tím v Ústí nad Labem. Vzal jsem si ho sem i proto, protože je spolehlivý, protože na sobě chce pracovat. Zatím podává slušné výkony. Je mladý, třeba si ho tu někdo všimne a posune se. Záleží ale jen na něm.”

To, že by v kabině padaly narážky na protekci, oba odmítají. „Srbický hráči znají tátu už řadu let. A teď vidí, jak je na mě přísnej, že jsem ten, který dostává tu největší sodu,” dává Adam důkaz.

Martin, Adamovo dvojče, kope v Proboštově o soutěž níže. Nedávno na Srbice se svým týmem narazil v poháru, dál šel překvapivě tým Martina Lugera mladšího. A není vyloučené, že se výhledově v Srbicích potká celá rodina v jednom mužstvu. „Martin hraje v poli. U něho jsem daleko klidnější. Patří nám, má sem jít. Ale zatím je spokojenej v Proboštově, protože tam hraje. Tak tam teď zatím bude,” přibližuje Luger starší.

Oba kluky má stále u sebe doma, z hnízda ještě nevyletěli. Probíhají tak u Lugerů vášnivé debaty o fotbale? „Oni si zalezou do patra, moc se nevidíme,” rozjasní se tátovi Lugerovi tvář.