Roudnice chce bavit fotbalem a hrát o čelo

Také letos chce ambiciózní roudnický tým prohánět favority na čele tabulky I. A třídy. „Krom toho, že bychom rádi promluvili do pořadí na předních místech chceme hlavně hrát fotbal,“ přeje si před sezónou hlavní trenér Jakub Pekař.

Ten se bude muset obejít bez dvou talentovaných mladíků. „Hyťha se zkouší prosadit ve Štětí, Holouš by raději kvůli škole hrál někde v Praze,“ objasnil roudnický kouč. Novými tvářemi by však měli být Ryska a také Tomáš Holcman (ročník 2002), jenž je odchovancem roudnické fotbalové farmy, která rozhodně nepatří mezi neznámé adresy.

V přípravě, kterou Pekařův výběr začal už 13. července, se už tradičně na úvod utkalo áčko proti béčku. Bílomodří pak zdolali 4:2 Lovosice, v generálce porazili Litoměřicko B 2:1. „Z prvního duelu proti béčku rozhodně nedělám závěry, stejně jako z utkání proti Lovosicím, ačkoliv jsem rád, že jsme je dokázali porazit. Stěžejní byl pro mě výkon v generálce,“ prohlásil rezolutně Pekař.

Ten je zatím v přípravě spokojený jak s docházkou, tak s nasazením svých svěřenců. Hned na úvod sezóny čeká Roudnici těžký test na půdě jednoho z favoritů, Neštěmic. Hraje se 8. srpna v 10.15.

Po dvou kolech soutěž nekončí, ví kouč Čermák

Stárnoucí kádr, brzký začátek soutěže a těžký los na úvod. Liběšice rozhodně nečeká ideální start do I. A třídy. „Po dvou kolech ale soutěž nekončí, věřím, že nás pak bude čekat dalších třináct podzimních a patnáct jarních zápasů,“ přeje si hlavně dohrání soutěže trenér týmu Marek Čermák.

Liběšice, ovšem stejně jako spousta dalších týmů, které úplně nekvitují start soutěží už na začátku srpna, řeší především krátký čas na přípravu. „Tréninky teď máme intenzivní, ale toho času je minimum. Pauza byla dlouhá, bez zápasové motivace se týmy z nižších soutěží scházely třeba jednou týdně. Ti kluci mají rodiny, chtějí v červenci s dětmi na dovolenou,“ vypočítává úskalí. Přesto zůstává optimistou. „Máme sice trochu obavy, ale těšíme se především, že si zase konečně zahrajeme.“

A jak se staví k těžkému losu, v němž na úvod jeho celek vyzve Dobroměřice a Bílinu? „Tak to holt budeme brát jako vrchol přípravy, dotrénování, a rozbalíme to třeba až v září, až se kluci rozehrají po dovolených,“ nadhodí s úsměvem zkušený kouč, jenž má v kádru většinou místní hráče. „Máme tam jednoho, dva přespolní, ale to je všechno. Rozhodně nejsme tým žoldáků,“ odmítá nařčení, které občas Liběšičtí od soupeřů slýchají.