"Hrál jsem s ním ve Varnsdorfu a později i v Litvínově. Slovo dalo slovo a nakonec jsem si ji vzal," vzpomíná dnes s úsměvem na fakt, jak mu fotbalový život výrazně ovlivnil ten osobní.

I proto krom Kateřiny a celé své rodiny miluje bezmezně i kopanou. "Chytla mě a myslím, že už s ní budu spjatý do konce života," přiznává otevřeně s tím, že jeho srdcovkou je národní tým Argentiny. "Mám ji straně rád, ať už s ní byl spojený Maradona nebo Messi. Poslední mistrovství světa jsem tak byl v euforii a prožíval úplně všechno."

Sport fotbal divize B Štětí (červená) Louny 2:1
FOTO, VIDEO: Premiéra Schettla byla ve Štětí hořká. Obrtlíkův celek zdolal Louny

V euforii můžete zatím být i ve Štětí, kde se letos držíte na výborném pátém místě. Jak hodnotíte dosavadní průběh sezóny?
Kdyby nám někdo před sezónou řekl, že budeme po jedenácti kolech na 5. místě a bod za Neratovicemi nebo dva body před Kladnem, tak bychom mu asi nikdo nevěřili. Myslím si ale, že za výkony, které kluci předvádí, si to zasloužíme. Určitě chceme ještě nějaké body uhrát a pohybovat se v těchto patrech tabulky. V létě jsme přivedli hodně mladých kluků, pro řadu z nich je to první dospělá štace, ale jsme příjemně překvapení, jak se s tím perou, jaké mají nasazení a přístup. Občas se samozřejmě stane nějaká chyba, ale to k tomu patří a žádnou vědu z toho neděláme. Snad mohu mluvit i za vedení klubu, že s pátým místem jsme spokojení.

Ve 42 letech jste stále hrajícím koučem, jak se udržujete pro divizní tempo?
Po minulé sezóně, kdy jsem měl problémy s chodidly, se mi zlepšilo zdraví, takže jsem se se spoluhráči zapojil do tréninkového procesu a absolvuji každý trénink. Snažím se hlavně dobře připravit na zápasy tak, abych byl klukům platný a jako mladší spoluhráči se o mě mohli v případě potřeby opřít.

Fotbalisté Brozan ilustrační
Konečně víc než gól! Po šesti zápasech, oddechl si po výhře Šmidrkal

V létě jste hodně omladili, jak vás berou kluci, kteří jsou někdy i o generaci mladší než vy?
Myslím, že v tomto žádný problém není. Nevadí mi, když mi hráči tykají, mám za to, že si tykáme snad se všemi. Snažím se být trenér, který nezkazí srandu, ale pochopitelně když je potřeba přidat na hlase, tak tak učiním. Zatím to ale zaplať pánbůh nebylo moc potřeba, tak doufám, že to tak bude pokračovat. Řekl bych ale, že nějaký respekt u kluků mám. Za ta léta, která ve fotbale působím, jsem získal nějaké zkušenosti, které se jim snažím předat a zformovat je tak, aby byli připravení na další fotbalový život.

Nějakou vtipnou historku nemáte?
Je pravda, že s Vencou Sailerem a dalšími staršími hráči kolikrát nevíme, o čem je v kabině řeč (smích). To ale k této generaci patří, všichni jsme byli mladí. To, že jsou někteří hráči ještě mladší, než moje děti, to tak zkrátka je a já s tím problém nemám.

Vaše kariéra je opravdu bohatá. Na kterou štaci máte nejlepší vzpomínky a proč?
Celý svůj fotbalový život bych rozhodně neměnil. Udělal jsem v něm spoustu chyb, ale zároveň prožil i spoustu zajímavých fotbalových chvil. Rád vzpomínám na týmy, kde se mi fotbalově dařilo, ať už to je Roudnice, Lovosice nebo Velvary. Všechno to má společného jmenovatele, byli tam výborní lidé a super parta, stejně jako teď ve Štětí. Jsou samozřejmě i štace, kde se mi tolik fotbalově nedařilo, ale to k tomu zkrátka patří.

Fotbalisté Litoměřicka ilustrační
Litoměřicko sklidilo pochvalu, ale ne body. Nevyužijeme převahu, mrzelo Knapíka

A další proč – proč jste se rozhodl nakonec před dvěma lety zakotvit právě ve Štětí?
Po covidových sezónách jsem se rozhodoval, kam dál, protože ve Slaném se mi moc nedařilo a dost jsem se tam trápil. Štětí mě oslovilo už několikrát předtím, a protože tam byli kluci, kteří se mnou dřív působili ve Velvarech a znal jsem je, tak jsem se domluvil na angažmá tady a musím říct, že toho vůbec nelituji, spíš naopak.

Máte ještě nějaké další cíle, třeba i v roli trenéra, nebo bude zdejší klub konečná stanice?
Jako hráč už moc velké cíle nemám. Jsem rád, že mi hlavně slouží zdraví a ještě můžu být na trávníku a trochu se měřit s mladšími ročníky. Po fotbalové stránce to ale bude asi moje poslední štace. Co se trenéřiny týče, baví mě to, fotbal mám rád, je to můj život, uvidíme, co se naskytne. Momentálně mám však rozdělanou práci ve Štětí, kde jsem spokojený a doufám, že to tak cítí i kluci.