Stovka přihlížejících diváků se rozhodně nenudila, ačkoliv góly začaly, i přes šance obou týmů v úvodním dějství, padat až po změně stran. Krátce po přestávce proměnil penaltu domácí kapitán Jakub Seidl, po hodině hry zvýšil na 2:0 Patrik Život. Jenže chvíli na to se poroučel předčasně do sprch Dominik Koča a hostující Dominik Ebert brzy vykřesal naději. Ani přes závěrečný nápor už se ale hosté vyrovnání nedočkali.

„Nejsme schopní dát góly ze stoprocentních šancí a pak nás to dohání, viz zápas proti Modlanům. Tentokrát jsme k tomu přistoupili podobně, kvůli neproměněným šancím to bylo v poločase bez branek, místo abychom vedli třeba dva, tři nula, strachovali jsme se až do konce o výsledek,“ líčil domácí trenér Aleš Fiala.

Fotbalisté Štětí ilustrační
Štětí se na jaře trápí. Pošesté ze sedmi duelů nedalo ani gól

„Samozřejmě do toho vstoupila i ta červená karta. Jinak ale herně asi spokojenost a výsledkově nakonec také. Potřebovali jsme to jako sůl. Litoměřicko byl kvalitní soupeř, který nehrál zanďoura se zaparkovaným autobusem vzadu, dalo se s ním hrát,“ pochválil tým Štefana Knapíka.

Ten hodnotil duel následovně. „Chtěl bych poděkovat klukům, že zápas po těch dvou rychlých brankách, které jsme dostali ve druhé půli, nezabalili a pokračovali v boji až do konce. Škoda, že jsme nedokázali během celého zápasu využít některé nadějné situace. Soupeř měl samozřejmě také svoje šance, které mu nevyšly. Jinak si myslím, že se hrál pěkný a svižný fotbal, který se musel líbit. Samozřejmě bychom našly věci, které šly třeba řešit jinak, ale vcelku bych řekl, že můžeme být spokojení.“