Hned na úvod 32letý útočník říká, že by pár svých gólů vyměnil za body. V dolních patrech tabulky I. B třídy se Křešicím nedýchá dobře, jenže bez gólů Marka Fausta by bylo ještě hůře, vždyť obstaral přesně 60 procent brankové produkce svého celku! „Každý má v téhle soutěži střelce, na kterého spoléhá. Ortbauer, Dvořák, Tikovský… Je málo týmů, které mají tři nebo čtyři vyrovnané střelce," namítá křešická opora a připouští, že jeho absence by mohla být velkým problémem. „Já myslím, že by si kluci beze mě poradili. Ale ona je to otázka celého týmu. Když to od brankáře přes obranu a zálohu funguje, tak je daleko více šancí," říká ale jedním dechem.

Trenér Modlan Michal Doležal
Aby vesnické kluby dávaly svým hráčům výplaty? Nesmysl! štve Doležala z Modlan

Podle Fausta je problémem hráčů Křešic hlava, hlavně těch mladších. „Vůbec jim to ale nezazlívám. Každý nějaký jsme. Snažím se jim maximálně pomáhat, protože u nás to ti kluci v sobě mají, jsou kvalitní. A i když to někdy nevypadalo, tak partu máme dobrou. Pomáháme a radíme těm méně zkušeným. Je pak jen na nich, co si z toho vezmou."

Ještě zpět ke gólům, protože 26 vstřelených branek je opravdu velmi slušným počinem. Která trefa Markovi Faustovi nejvíce utkvěla v paměti? „V hlavě mám asi domácí zápas s Trmicemi. Vystřelil jsem z nějakých 25 metrů a vymetl šibenici. Celkově na ten duel vzpomínám rád. Ve druhé minutě nastavení jsme prohrávali 3:4, ale nakonec jsme 5:4 vyhráli a já dal všech pět gólů."

Křešický srdcdař rád vzpomíná na Lovosice
Marek Faust se považuje za křešického srdcaře. V obci, které nemá ani patnáct stovek obyvatel, s fotbalem začínal. Až poté přestoupil do Litoměřic, s nimiž bývá často spojován. Hrál také v Roudnici nad Labem, Lovosicích a ve Štětí. Na kterou etapu svého fotbalového života vzpomíná nejraději? „Na 150% na Lovosice a také na první sezóna v Litoměřicku. V Lovosicích jsem byl 7 let. To by bylo vyprávění na celou knížku, možná na ní jednou dojde," usmívá se gólový fotbalista. U Labe se tehdy sešla parta skvělých lidí, a to nejen na zeleném pažitu, ale i ve vedení a v realizačním týmu. „Byla to paráda. Život na hřišti i ten soukromý. Staří, mladí. Málokdo k nám nezapadl. Dělali jsme farmu druholigovému Ústí, a to bylo ještě o jeden svět výš. Kluci byli ti správní profesionálové, nad nikoho se nepovyšovali, bojovali s námi jako kdybychom byli jeden velký tým. Podobné to bylo i ve Štětí i v Křešicích, ale tady to bylo bez chyby."

Tou dobou byl hrajícím koučem. Jakub Rusý kvůli jiným závazkům a povinnostem skončil, trenérské taktovky se tak chopil Faust. „Kuba nabídku vést tým přijal právě proto, abych nemusel být já hrající trenér. Já tohle na téhle úrovni nezvládám, na střídačce někdo být musí. V okrese by to asi šlo, aniž bych chtěl snižovat její úroveň, ale v kraji už ze hřiště nejde v té rychlosti dost situací vidět. Byl jsem proto za Kubu rád. Za tu chvíli dokázal poskládat tým, který atakoval vrchní příčky. Za jeho práci mu patří velké díky."

Setkání vedení FK Teplice s fanoušky
Nevšední prosba fanouškovy manželky trenéra Teplic Frťalu nevykolejila

Proč mužstvo šlo výkonnostně dolů? „Kluci byli super, nenechávali mě v tom. Ale byl tu trošku chaos, protože jsme budovali nové vedení. A to není taková brnkačka, jak si někdo myslí. Je to spousta starostí. Tyhle funkce jsem chtěl dělat až po konci aktivní kariéry. Tak jsme teď přivedli nového trenéra Vlastu Hladkého, abych se mohl plně soustředit na hru a těch gólů dal ještě víc," vysvětluje Faust, který by se trénování rád věnoval. „Lákalo by mě vést především děti," doplňuje.

Kariéru ale křešický lídr ještě končit nechce. Pořád je o něj zájem odjinud. „Ptají se, jen co skončí podzim i jaro. Chuť hrát výše by byla, ale když jsem před pár lety odešel ze Štětí, dal jsem si prioritu být co nejblíže rodině. Mám dvě malé děti, vyrůstají jen jednou. Nechci o tu radost přijít. A hrát někde vyšší soutěž a dělat to jen napůl by nemělo význam."

Útočník Tomáš Šoustal před brankou Švédů.
Jebavý, Žalud, Stratil, Šourek? Lež! Chlapík, Šoustal, Suchý, Koblížek? Ano!

Nyní ale bude pro Fausta důležité, aby jarní boj o záchranu I. B třídy byl pro Křešice úspěšný. Tuší, že se jako tradičně bude intrikařit v zákulisí. „Tohle bylo, je a bude. Určitě ke konci soutěže něco přijde, ale my si to chceme uhrát sami. Máme na to schopnosti. Namočeno je tak pět šest týmů. Je to tam hrozně vyrovnané. Nechceme koukat okolo, chceme vyhrávat a jít si za svým. A i kdyby se sestoupilo a dali jsme do toho vše, tak to člověk vezme."

Nyní už je v plném proudu zimní příprava. „Máme za sebou soustředění, od té doby trénujeme dvakrát týdně. V plánu jsou v zimě tři přáteláky s týmy z okresu, aby se zapojili i kluci z béčka a dorostu," informuje Faust.

Lukáš Zoubek
Zalep si pusu páskou! Sběratel žlutých karet pyká za kecání, rozhodčí ho štvou

Co by případný sestup pro Křešice znamenal? „Nechtěl bych to tu zažít. Jako malý jsem chodil koukat na áčko, bylo to moc fajn. Kraj se u nás hraje hrozně dlouho, tak by byla škoda, kdyby zrovna za naší éry přišel pád. Hlavně bychom chtěli udržet a rozvíjet budoucnost, to jsou děti. Pak ta úroveň přežije i dál."

Faust na závěr děkuje za podporu sponzorům a především obci. „Mají trpělivost. Není sranda jen tak z fleku převzít chod klubu, tak doufáme, že my ve vedení najdeme se všem společnou řeč o pokračování spolupráce. Křešice jsou moc krásné místo s mnoha možnostmi aktivit."