„Bohužel vás tam nyní nemůžeme pustit, je v havarijním stavu a mohlo by na vás něco spadnout,“ říká Michal Friček, mluvčí Královéhradeckého kraje, který je nynějším majitelem stavby. Na dům se stačí podívat jen zvenčí a každému je jasné, že bez mohutných investicí tato památka brzy zmizí z mapy.

„Jeho stav je opravdu tristní. A je mi opravdu smutno, že takto dnes vypadá odkaz našich předků, kteří si Škroupa moc vážili. Je to ostuda nás všech,“ říká  starosta Osic Stanislav Bydžovský. Zároveň připomíná, že v minulosti se dům, který k životu pomohl přivést i slavný architekt Josef Gočár (vedl komisi architektů), stal vyhledávaným místem vandalů. „Teď už tam však není co ukrást, ale je to opravdu škoda, že i při připomínce 220 let od narození Františka Škroupa je dům v neutěšeném stavu,“ dodal Bydžovský.

Červená Lhota, jak jí všichni znají, jako vodní zámek v květnu 2021. Zdání toho, že je vše v pořádku však klame.
Zámecký rybník v Červené Lhotě se sice plní, ale není vyhráno. Hráz teče

Historie památného domu se začala psát v roce 1928, kdy chtěla obec uctít památku svého slavného rodáka pomníkem. Jenže… „S vlídnějším zájmem sledovalo obyvatelstvo závěrečná jednání a starosti o postavení Škroupova pomníku. Došlé sbírky dosáhnuvší nečekané výše 143.000 Kč změnily původní plány na zřízení pomníku ve prospěšnější stavbu Škroupova domu,“ stojí v kronice Osic. Základy domu byly položeny v březnu téhož roku a již v srpnu byl společenský dům, který dnes připomíná už jen odlupující se název „Kde domov můj“ nad polorozpadlým podiem, otevřen veřejnosti. Té sloužila až do 50. let minulého století. Pak začal dům chátrat a v jeho útrobách se vystřídala knihovna či klubovna SSM.

Opravy už příští rok?

Po revoluci nepomohla k záchraně ani sbírka. Na ni se sešlo cirka 140 tisíc korun. To však k rekonstrukci, odhadované na desítky milionů, nestačilo. Obec se svým ročním rozpočtem sedm milionů korun na ni neměla. A stát připomínku tvůrce hymny také hodil přes palubu. „V roce 2001 se zde byl podívat tehdejší ministr kultury Pavel Dostál a při odjezdu řekl, že na obyčejnou Sokolovnu nám peníze nedá,“ zavzpomínal Stanislav Bydžovský.

S pomocnou rukou tak přišlo hejtmanství, které si pár dní po oslavách 100 let výročí vzniku Československa vzalo dům pod svá bedra. „Ze stavu Škroupova domu je mi smutno. Naším cílem je tuto budovu zrekonstruovat a následně využívat pro kulturně-vzdělávací aktivity, včetně spolupráce s obcí Osice a okolními obcemi. Předpoklad je takový, že v roce 2019 bude hotová studie a projektová dokumentace a v roce 2020 by se mohlo začít rekonstruovat,“ řekl tehdy radní zodpovědný za oblast investic a majetku Václav Řehoř.

Tato vize se však nenaplnila a dům dál chátrá. Ale i tak chce dál kraj památku oživit. „Je mi líto, že se to nepovedlo dříve, ale do plánů zasáhla i pandemie covidu. Nyní máme hotovou projektovou dokumentaci a čekáme, jak se k ní vyjádří hradecký stavební úřad,“ uvedl Václav Řehoř.

Podle památkářů se jedná o významnou gotickou budovu s dochovanými architektonickými detaily a výzdobou.
Chátrající tvrz v Konecchlumí čeká přestavba. Může v ní vzniknout galerie

Podle něj se vybíralo ze tří variant, jak by mohl dům v budoucnu vypadat a fungovat. „Nakonec jsme vybrali variantu, která počítá s investicí mezi 25 až 40 miliony korun. Po přestavbě, která by po vyřešení „papírové války“ mohla, pokud půjde vše podle plánu, začít v příštím roce, by zde měl vzniknout multifunkčí sál. A to jak pro divadlo, tak i plesy a přednášky. Přestavba počítá také se zázemím, kde by byla i malá kavárna. Součástí celého prostoru bude samozřejmě i edukační část, která připomene Františka Škroupa,“ slíbil radní Řehoř.

Podle něj bude však velmi těžké na celou rekonstrukci sehnat potřebné peníze: „V tuto chvíli na tom nejsou veřejné rozpočty ideálně. Ale uvidíme, v jaké kondici bude po oživení ekonomiky rozpočet kraje. A podle toho budeme jednat. Ale je opravdu důležité tento dům opravit a zvýšit povědomí o národní hrdosti,“ dodal Řehoř.  

František Jan Škroup (3. června 1801 Osice u Hradce Králové – 7. února 1862 Rotterdam, Nizozemsko)

Před 220 lety se narodil český hudební skladatel František Jan Škroup. Dodnes je znám hlavně jako autor hudby české hymny Kde domov můj.

V letech 1814 - 1819vystudoval gymnázium v Hradci Králové.

Od roku 1819 na pražské universitě absolvoval dva roky studia filosofie a v roce 1822 pokračoval studiem práv.

V únoru 1826 měla ve Stavovském divadle premiéru jeho opera Dráteník, kterou složil na slova básníka Josefa Chmelenského. Po úspěchu se rozloučil se studiem a naplno se věnoval hudbě. Stal se kapelníkem Stavovského divadla a komponoval opery. Například Oldřich a Božena či Libušin sňatek.

21. prosince 1834 měla premiéru hra Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka, kde poprvé zazněla píseň slepého žebráka Mareše Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnou.

V roce 1857 Škroup po neshodách divadlo opouští. Roku 1860 přijal nabídku k dirigentskému působení v nově založeném operním divadle v Rotterdamu. Škroupův pobyt v Nizozemsku však netrval dlouho. 7. února roku 1862 v Nizozemsku umírá a je zde také pochován.