„Objevila se sídliště a pohřebiště z různých období. Od doby kamenné po Kelty a Germány. Nejvýznamnějším nálezem je ale objev studny z raného středověku, kdy u nás už žili Slované,“ říká Vojtěch Peksa z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Vedl jeden z týmů, který na stavbách plynovodů pracoval.

Zdroj: Deník

Co jste našli při stavbě plynovodů nejzajímavějšího?
Podle mě je to jednoznačně nález studny poblíž Liběšovic na Podbořansku. Jedná se o nejstarší studnu a nejstarší dřevěnou konstrukci v severozápadních Čechách. V 70. a 80. letech se zkoumaly studny ve starém Mostě, než se zboural kvůli uhlí, ale ty byly mladší, ze 13. století. Takto stará studna nebyla v Ústeckém kraji nikdy prozkoumána.

Jak je studna z Liběšovic stará?
Pomocí dendrochronologie byl nejmladší letokruh dubových trámů dřeva stanoven na rok 653. Studna tedy vznikla ve druhé polovině 7. století. To je v Čechách období tzv. Sámovy říše. I proto jsme si ji pracovně nazvali Sámova studánka. Za prvé kvůli jejímu stáří a za druhé z důvodu blízkosti hradiště Rubín. To je nejčastěji spojované s bitvou u Wogastisburgu v roce 631, kde právě Sámo porazil franské vojsko. Co my víme, třeba se tu někdy zastavil.

Studna se našla při hloubení výkopu pro plynové potrubí?Ne. Bylo to asi o čtyři metry vedle, než kam se trubky pokládaly. Nález studny byla obrovská náhoda. Plynovod u Liběšovic protínal vodoteč, u které bylo zamokřené okolí. Několik let spolupracuji s přírodovědci, kteří provádějí analýzy různých vzorků z archeologických lokalit na Žatecku a Podbořansku. Díky nim se dá poměrně dobře určit, jak vypadala krajina v určitých dobách. Jakmile se u archeologického naleziště objeví mokré prostředí, snažíme se vzorky odebírat. Ve vodě a bez přístupu vzduchu se dobře uchovávají makrozbytky organických látek, jako jsou třeba pecky, kousky rostlin, jehličí, šišek, pilu a podobně. Zkrátka padlo rozhodnutí, že na kraji staveniště plynovodu provedeme malý výkop, abychom mohli vzorky odebrat. Když bagr hrábl do země, téměř okamžitě se začala objevovat nějaká dřeva. Stroj jsme zastavili a začali pracovat ručně. Objevili jsme dřevěné trámy ve tvaru čtverce, což bylo podezřelé. Všude se valila voda, bagrista vykopal větší jímku a vodu jsme odčerpávali. Všechno to úsilí ale stálo za to, když se ukázalo se, co jsme objevili.

Nejstarší studnu v kraji. Jak vypadala?
Tvořily ji čtyři dubové trámy o velikosti 20 krát 20 centimetrů vertikálně uložené, do kterých byly zasekány drážky a do nich vložená dubová prkna. Je možné, že nad ní byla kdysi nějaká dřevěná stříška. Byla to spíš studánka, od původního terénu na dno měla jeden metr. Vody tam bylo tolik, že se studna nemusela kopat hlubší. Byl u ní poměrně důmyslný filtrační systém tvořený štěrkem a dalšími borovicovými trámy. A aby lidé nešlapali v blátě, položili ke studni velký plochý kámen.

Dá se nějak popsat místo, kde se studna nacházela, jak v 7. století vypadalo?
V raném středověku tam bylo údolíčko, kterým protékal potůček. Neustálým zanášením, erozí a zemědělskou činností člověka se místo významně změnilo, údolíčko se zarovnalo, studna byla dva metry pod nynějším terénem. Voda místo zamokřila, díky čemuž, jak jsem zmínil, dřevo studny vydrželo až do dnešní doby.

Našlo se v místě ještě něco z té doby?Ne. To je také zajímavé. V místě se našlo sídliště a pohřebiště z doby bronzové. Proto jsme očekávali, že studna pochází z tohoto období. Datace pomocí dendrochronologie nás překvapila, studna je mnohem mladší. Zhruba o 1500 let než nejbližší nálezy. Z dob, kdy vznikla, se žádné osídlení v bezprostřední blízkosti nenašlo.

Zmínil jste, že nález studny byla obrovská náhoda. Že tomu předcházel odběr vzorků pro přírodovědce. Nezapomněli jste pak kvůli nadšení z nevšedního objevu na to?
Samozřejmě že ne. Vzorky jsme odebrali. A ukázaly nám, jak tamní krajina v polovině 7. století vypadala.

A jak?
Analýzy potvrdily, že v nejbližším okolí nebylo v té době žádné sídliště. Studna byla u pastviny, na okraji polí. Mohla tedy sloužit i jako napajedlo. Zajímavý je nález konopí, používané tehdy pro výrobu textilu či lan. Studna tak nejspíše sloužila pro jeho máčení. Krajina kolem byla tvořena loukami a menšími dubovými a borovicovými háji. Potvrzuje to, že když Slované zhruba sto let před tím z dnešních Čech vytlačili Germány, přišli do odlesněné a obdělávané krajiny.

Předpokládám, že dřevěnou konstrukci studny jste z místa odvezli?Ano. Nález se rozsáhle zadokumentoval a pak odvezl. Dřevo je nyní uložené ve vodě a ve druhé polovině letošního roku by mělo proběhnout v laboratoři v Jihlavě jeho zakonzervování. Pak se uloží do depozitáře.

Budou si moci lidé konstrukci studny někdy prohlédnout?
Snad ano. Ideálně v nějakém muzeu. Možná v Podbořanech, druhou variantou je žatecké regionální muzeum. Uvidíme. Jsme domluveni, že by se v archeologickém skanzenu v Březně u Loun, který je zaměřený na stejné období, ze kterého studna u Liběšovic pochází, postavila její replika.

Studna z Liběšovic je tedy nejvýznamnějším nálezem, který se při stavbě plynovodů objevil?
Rozhodně. Takto starou studnu v severozápadních Čechách nemáme.

Co z hlediska archeologie výzkumy probíhající při stavbě plynovodů přinesly?
Prozkoumalo se osm lokalit. Většinou šlo o poměrně velké archeologické výzkumy. Třeba na břehu Ohře u Stranné pod Nechranickou přehradou se našlo sídliště z doby Keltů. U Nezabylic poblíž Chomutova plynovod protnul germánské pohřebiště, objevily se tam nálezy i z pozdní doby kamenné. U Malměřic na Podbořansku se našlo sídliště z doby železné a doby bronzové, z doby kamenné jsme zkoumali lokality u Očihova na Podbořansku a Čeradic na Žatecku.

Zmínil jste, že u Liběšovic jste kromě studny zadokumentovali také nálezy z doby bronzové.Ano. U Liběšovic proběhl největší archeologický výzkum v rámci stavby obou plynovodů. V roce 2012 při pokládce prvního se tam našlo sídliště z mladší a pozdní doby bronzové. V roce 2018, když se tam pokládal druhý, paralelní plynovod, jsme další nálezy očekávali, což se potvrdilo. Objevili jsme pohřebiště ze starší doby bronzové, a právě studnu z raného středověku. Připomenu, že u Liběšovic probíhaly výzkumy už za první republiky, našlo se tam jedno z nejbohatších pohřebišť únětické kultury se zlatými šperky.

I tato kultura spadá do starší doby bronzové. Bavíme se tedy o době velmi zhruba kolem dvou tisíc let před naším letopočtem. Jak vámi nalezené pohřebiště vypadalo?
Objevili jsme jeden hromadný hrob se sedmi jedinci, což nebylo pro pohřbívání v unětické kultuře něčím výjimečným, a dalších pět hrobů jednotlivců. Nechyběly v nich tradiční milodary v podobě keramických nádob. Nejzajímavější byl hrob muže se sekeromlatem, šlo tedy nejspíše o válečníka. Našli jsme také hrob ženy s nádherným perleťovým náhrdelníkem.

Takže jste u Liběšovic našli nejdřív sídliště z mladší a pak i pohřebiště ze starší doby bronzové. V čem je to významné?
Jde o dvě na sebe navazující lokality, důležité je propojení obou nalezišť. Pro archeology je zajímavé, že můžeme srovnávat, jak se vyvíjely v čase.