Kliknutím zvětšíteJednu výraznou výškovou budovu už Ostrava má. Je jí 68metrový mrakodrap v Ostrčilově ulici, jenže ten chátrá a někteří jej považují spíš za ostudu města. Nyní má slovnímu spojení Ostrava – mrakodrap vrátit lesk moderní projekt společnosti RT Torax, která chce v Ostravě postavit vůbec nejvyšší mrakodrap v zemi.
Nepřehlédněte! Jak výstavbu potenciálně až 238 metrů vysokého mrakodrapu v samotném centru Ostravy vidí hasiči? Co všechno musí investor splnit? Rozhovor s ředitelem krajských hasičů Vladimírem Vlčkem čtěte už zítra v Deníku a na webu msdenik.cz.
Stát má při sjezdu z Frýdlantských mostů k obchodnímu centru Nová Karolina na pozemku zvaném kvůli svému tvaru Slza, který investor od města koupil v loňském roce. V uplynulých dnech začaly hlubinné vrty, které o Ostrava Toweru napoví víc. Podle stávajícího záměru by měl dosahovat výšky 238 metrů a o sto metrů převýšit nejvyšší takový objekt u nás.
„V první fázi budou probíhat vrty do mělkých, asi dvanáctimetrových hloubek. Ověříme tím stav svrchní zeminy po sanaci celého území ukončené přibližně před deseti lety,“ řekl Deníku mluvčí RT Torax Jindřich Vaněk s tím, že následovat budou hlubinné vrty.
Lokalita určená pro mrakodrap
„V hloubkách kolem sedmdesáti metrů bude zkoumána mocnost geologických vrstev, stav podzemních vod a důlních plynů. V největších hloubkách kolem 150 metrů pak budeme zjišťovat stav bývalých důlních děl,“ popsal mluvčí investora práce, které mají trvat asi deset dni, v případě silných mrazů o něco déle.
Až na základě nich bude možné určit, zda 238 metrů je reálná výška. Investor ale problémy neočekává. „Spíše než nečekané zjištění geologů určí výšku budovy definitivně její tvar a celkové proporce,“ míní Vaněk.
„Lokalita byla dlouhodobě chráněna jako pozemek pro výraznou výškovou budovu, proto tam město ani v minulosti nepustilo nikoho se záměrem postavit pětipodlažní dům, jakožto i takové návrhy byly. Ulice je lemována výškovými dominantami a linie zůstane zachována,“ řekla investiční náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová, která se chce zapsat pod kůži jako někdo, kdo Ostravě vtělí moderní architektonický vzhled.
Finální podoba za měsíc
Projekční a přípravné práce mají probíhat přinejmenším celý letošní rok. Stavba samotná pak v nejbližších letech. Už za měsíc chce ale investor předvést, jak bude mrakodrap vypadat ve skutečnosti a upřesnit tak předběžné vizualizace. Ty připravuje studio Chybík+Krištof, které bylo v loňském roce oceněno jako nejlepší mladý architektonický ateliér na světě. U mrakodrapu se zasadili o maximální využití moderních technologií.
„Plánujeme masivní využití fotovoltaiky na nosných konstrukcích a plášti budovy, instalaci tepelných čerpadel a využití speciálních izolačních materiálů a systémů energetického řízení jednotlivých částí budovy,“ přiblížil Vaněk, podle něhož by mrakodrap mohl vyrábět elektrickou energii na podobném principu jako přečerpávací elektrárny. Inspiraci investor hledá ve světě.
Obavy
Zda ale mrakodrap v zamýšlené podobě skutečně vznikne, bude záležet čistě na místních podmínkách a rozhodnutích. Kladné stanovisko ke stavbě s ohledem na požárně-bezpečnostní řešení musejí dát hasiči a stavba musí projít řádným povolovacím procesem. „Plán postavit na tomto místě budovu o plánované výšce nad 200 metrů není náhlým nápadem. Vychází z odborného posouzení možného stavebního využití pozemků báňskými specialisty a odborníky na zakládání vysokých budov,“ odmítl Vaněk některé názory, že jde o projekt viděný růžovými brýlemi či že by se do dané lokality nehodil, jak se obává například ostravská opozice.
ANKETA
Jak vnímáte tento projekt a věříte, že bude realizován?
Josef Babka, opoziční zastupitel Ostravy
Architektonický vzhled coby laik komentovat nebudu. Mrakodrap si v této lokalitě dokážu představit, má to však zásadní „ale“. Jsem přesvědčen, že v zamýšlené výšce se mrakodrap nikdy nepostaví, k čemuž jsme se vyjádřili i tím, že jsme v zastupitelstvu nepodpořili prodej pozemku. Lokalita Slza není nikterak velká a jsem také zvědav, jak dopadne geologický průzkum. Jestliže stavba vznikne, dopadne to podle mě podobně jako v případě Tieta u náměstí Republiky – i tamní stavba měla být původně vyšší.
Lukáš Semerák, opoziční zastupitel Ostravy a developer
Současnou praxi města zadávat zakázky jedinému zájemci a prodávat lukrativní nemovitosti jedinému uchazeči považuji za velmi špatnou. Nemáme možnost srovnání a prodáváme doslova za každou cenu. Přitom k tomu nemáme důvod. Stejně tomu bylo i v případě tzv. mrakodrapu. Projekt je ambiciózní, na mě však působí jako by byl navržen pro jinou lokalitu a do v podstatě zbytkového pozemku mezi cestami byl uměle přenesen. Jsem docela zvědavý, jestli právě probíhající průzkumy potvrdí, zda se tam dům tak, jak je navržen, vůbec vleze.
Otázka pro…
Zuzanu Bajgarovou, náměstkyni primátora Ostravy
Co je potřeba splnit, aby projekt mrakodrapu neskončil na poli mnoha dalších nakonec nerealizovaných projektů?
Závisí to na technickém řešení, které mají na starost projektanti. Projekt samozřejmě musí projít stavebním povolovacím procesem, zhodnocením statiky a dalšími kroky, což je otázka všech projektů. Dům zkrátka musí být navržen tak, aby byl realizovatelný. Je to jen otázka zvoleného řešení, vždyť výškové domy se staví i na pohyblivých píscích. Osobně vidím menší riziko v tom, že by investor dům snížil, ale nemám informaci, že by chtěl jít do polovičatého řešení. Stavba by pak měla úplně jiný charakter. Posuzovat ji samozřejmě budou také orgány památkové péče, aby se prokázalo, že nedojde k narušení panoramatu města.
5
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
