Turné bylo projektem samotného Pavla Šporcla. Našeho v současnosti nejznámějšího a originálního houslistu doprovodila Severočeská filharmonie Teplice pod taktovkou hostujícího, velmi nadějného Jiřího Rožně. Doma nepříliš známý jedenatřicetiletý dirigent hostuje v této sezoně převážně na podiích v severní Americe.
Pane dirigente, především děkujeme za silný umělecký zážitek.
Tak pokud doprovázíte výjimečného interpreta…
Dobře, ale jde přece o kolektivní dílo a úplně jasně z celého koncertu bylo cítit, že interpret, Filharmonie a dirigent „jedno tělo jsou.
To bylo naším cílem.
Jak dlouho se s Mistrem Šporclem znáte?
S Pavlem se známe již delší dobu, ale pouze ze sociálních sítí - jak je v poslední době obvyklé. Osobně jsme se potkali před první zkouškou před půldruhým měsícem a od prvopočátku zkoušení probíhalo absolutně bez problémů – a to Filharmonie musela plnit ještě další závazky. Je velmi žádaná – před měsícem koncertovala dokonce ve Vatikánu.
Jak zkoušky probíhaly?
Časově především podle toho,kolik času na zkoušení dostanete. SF je velmi žádaná. A zkoušky s dramaturgem turné? Absolutně bez problémů, prakticky vždy na „první dobrou. Dva dny v Teplicích a před každým koncertem půlhodinovou zkoušku tzv. sedačku abychom si vyzkoušeli i např. akustiku sálu, ve kterém vystupujeme.
Jaký máte pocit z koncertování v Litoměřicích?
Mě osobně se tady dirigovalo velmi dobře, protože jsem slyšel dobře všechno v orchestru, slyšel jsem všechny ty figury a jednotlivé detaily, které jsou potřebné k dokonalému provedení díla.
Můžeme se ještě na závěr vrátit k Mistru Šporclovi?
Velmi rád. Opravdu hodně obdivuji jeho pracovitost, odpovědnost k interpretaci. Jeho vstřícný vztah k posluchačům, návštěvníkům koncertů ale i k členům doprovodného ansáblu. Je nesmírně vytížený, ale obdivuhodně to zvládá. A když k tomu přidáte jeho moderátorské schopnosti a víte, že má velmi silnou podporu ve vlastní rodině, tak mu občas i tak trochu závidíte…
A co byste vzkázal milovníkům hudby obecně?
Měli by si poslechnout zmiňované hudební dílo virtuosa i skladatele Kubelíka. Dílo, o kterém se 80 let vědělo ale uvádělo se pouze v sólové verzi. Bez podpory orchestru.
Souhlasím. A když jste ještě přidali Kubelíkovu houslovou úpravu Fibichovy klavírní skladby Poem? Jedinečné, famózní a mistrovské.
Děkuji za rozhovor
Ivan Sobotka
